Soud rozhodl o měření rychlosti ve Varnsdorfu

Nejvyšší správní soud dále judikoval: „[8] Za klíčové krajský soud označil zjištění, že pronajímatel měřícího zařízení měl hmotný zájem na výsledku měření rychlosti, neboť příslušná nájemní smlouva výslovně předpokládala jeho finanční odměnu za každé naměřené překročení rychlosti. Takto sjednanou odměnu spolu s vlivem pronajímatele na servis stacionárního zařízení, instalaci a aktualizaci jeho technického, datového a programového vybavení krajský soud vyhodnotil jako způsobilou zpochybnit objektivitu přestupkového procesu a zákonnost získaných důkazů. Citací relevantních pasáží rozsudku NSS ze dne 30. 5. 2018, č. j. 10 As 107/2018 - 36, č. 3765/2018 Sb. NSS, pak implicitně zdůraznil také to, že je nerozhodné, zda pronajímatel v zájmu zvýšení svých příjmů skutečně systém měřícího zařízení nekale ovlivnil; ke zpochybnění objektivity výsledku měření totiž stačí již to, že pronajímatel tak v rámci aktualizace a servisu zařízení činit mohl. Krajský soud rovněž poznamenal, že závěry citovaného rozsudku jsou plně aplikovatelné na posuzovanou věc, neboť případ v něm projednávaný se v podstatných okolnostech nijak od předložené věci neliší.

[9] Ačkoli krajský soud v napadeném rozsudku okrajově poznamenal, že na základě žaloby Ministerstva vnitra zrušil (jiným rozsudkem) pro nezákonnost ta usnesení Rady města Varnsdorf, kterými rada města rozhodla o uzavření dotčené nájemní smlouvy, je z jeho odůvodnění zřejmé, že své (nyní posuzované) rozhodnutí pouze na otázce rozporu této smlouvy s příslušnými právními předpisy nezaložil.“

Krajský úřad Ústeckého kraje závěry, jež učinil jak Nejvyšší správní soud, tak i Krajský soud v Ústí nad Labem v rozsudku, plně akceptuje a ztotožňuje se tak s právním názorem, který oba správní soudy učinily.