Sportovce tělem i duší prostě poznáte. Nezůstanou v klidu, ani když sami zrovna nezávodí. „Normálně jsem se přistihl, že když jela Zuzka Maděrová finále snowboardu, vstal jsem ze židle a fandil před obrazovkou,“ smál se Václav Varaďa, dvojnásobný mistr světa v ledním hokeji, při návštěvě Olympijského festivalu v Českých Budějovicích. „Uvědomil jsem si to až po chvíli.“
Na českobudějovickém Výstavišti to byl hokejový den se vším všudy. Po návštěvě Varadi dorazili další elitní čeští hokejisté – bronzoví olympijští medailisté Dušan Salfický a Aleš Kotalík, mistři světa Jiří Novotný s Filipem Novákem nebo bronzový medailista z mistrovství světa Michal Vondrka.
Společně s mladými hráči Motoru České Budějovice se fanouškům představili v exhibičním utkání. Legendy proti mladíkům. Zkušenost proti dravosti. Zkušenost proti dravosti. Úvodní buly vhodila další legenda Jaroslav Pouzar. A výsledek? Rozhodly samostatné nájezdy.
„Staří vyhráli, pohlídali jsme si to! Kluci sice lítali, ale všude a nikde. Dotáhli jsme to do penalt a tam máme silnější hráče, no,“ vykládal s typickou ironií Kotalík. A byl to právě on, kdo nájezdy rozhodl.
Zlatý Jílek a hokejové srdce
Dorazila i komentátorská legenda Petr Vichnar. „Já jsem opravdu už komentoval leccos,“ líčil se smíchem dvaasedmdesátiletý Vichnar, dlouholetá tvář sportovních zpráv Branky, body, vteřiny, relace, která letos oslaví sedmdesáté narozeniny. „Do televize jsem vstoupil poprvé před padesáti lety, vypomáhal jsem jako externista. V roce 1978 mě pak přijali a od té doby tam straším. Komentoval jsem osmnáct olympijských her, na patnácti jsem byl akreditovaný.“
Společně s curlerkou a olympioničkou Julií Zelingrovou pak v Olympijském domě sledovali zápas českých hokejistů s Francií. A především zlatý závod rychlobruslaře Metoděje Jílka, který v devatenácti letech získal na olympijských hrách v Miláně už druhý cenný kov.
„Je naprosto neuvěřitelný. My najezdíme za zápas tak tři čtyři kilometry. Ale deset? To bychom nikdy nedali,“ shodli se hokejisté s úsměvem. Na jeho počest si pak na pódiu připili speciálním pivním sektem budějovického Budvaru a společně s fanoušky zazpívali českou hymnu.
Vývoj utkání mezi Českem a Francií sledovali s napětím. Skóre se přelévalo ze strany na stranu, nervy pracovaly. „Ale oni to otočí,“ byl si jistý Kotalík.
A měl pravdu. Češi nakonec porazili Francii 6:3
