Tlak na silnou agrární politiku musí pokračovat, shodly se zemědělské organizace šesti zemí

Klíčovými tématy jednání v Polsku byly budoucí podoba evropského rozpočtu včetně výdajů na zemědělství a nastavení Společné zemědělské politiky EU po roce 2027. Setkání se zúčastnili zástupci Agrární komory České republiky, Slovenské zemědělské a potravinářské komory, polské Národní rady zemědělských komor, maďarské Národní agrární komory, Litevské zemědělské komory a Rady pro spolupráci zemědělských organizací Lotyšska. Přestože do zahájení nového programového období zbývají necelé dva roky, o jeho podobě – a tím i o budoucnosti evropského zemědělství a potravinářství – se rozhoduje již nyní. Je třeba počítat s tím, že po schválení na úrovni EU budou muset členské státy příslušná opatření promítnout do svých národních legislativ.

„Nemůžeme souhlasit s cíleným oslabováním produkce kvalitních potravin v Evropě. Nejde jen o obživu zemědělců a potravinářů, ale především o potravinovou bezpečnost celého kontinentu. Její ohrožení by pocítili i spotřebitelé, kteří mají právo na dostupné a kvalitní domácí potraviny. Proti z našeho pohledu nepromyšlené reformě Společné zemědělské politiky EU po roce 2027 se proto během necelých jedenácti měsíců uskutečnilo již pět mezinárodních protestů a další nelze vyloučit. Oceňuji, že jsme se s kolegy ze zemí Visegrádské skupiny, Litvy a Lotyšska shodli na pokračování společného tlaku na evropské instituce,“ uvedl Jan Doležal, prezident Agrární komory České republiky a viceprezident COPA. Přijaté závěry jednání představí na nadcházejícím jednání prezidia evropské organizace COPA 26. února.

Zúčastněné organizace zásadně odmítají navrhované škrty, které by snížily rozpočet na zemědělství přibližně na polovinu současné úrovně, tedy na 294 miliard eur. Bez odpovídajících finančních zdrojů nemohou zemědělci plnit environmentální cíle Evropské unie a zároveň obstát v konkurenci producentů ze třetích zemí, kteří nepodléhají tak přísným standardům. Komory proto požadují navýšení rozpočtu Společné zemědělské politiky EU na 500 miliard eur.

Výhrady směřují rovněž k plánované reformě samotné struktury politiky. Návrh Evropské komise počítá se zrušením dosavadního dvoupilířového systému, který rozlišuje mezi přímými platbami navázanými na výměru obhospodařované půdy či počty hospodářských zvířat a investiční podporou. Nově by se výdaje na zemědělství měly stát součástí širších rozpočtových balíků, v nichž by soutěžily s jinými projekty. Například zemědělci by při pořízení zemědělské techniky tak soupeřili s dotováním nové rozhledny nebo cyklostezky. O přidělení prostředků by rozhodovaly členské státy, což by podle zástupců komor vedlo k oslabení skutečně společného charakteru této politiky.

Plánované změny by podle účastníků jednání negativně ovlivnily konkurenceschopnost evropských producentů potravin. Evropský trh se zároveň otevírá dovozům ze třetích zemí prostřednictvím obchodních dohod, například EU-Mercosur, jejichž producenti nejsou vázáni srovnatelně přísnými normami a dosahují nižších výrobních nákladů. To může vést k útlumu domácí produkce a oslabit potravinovou soběstačnost Evropy. Proti dohodě EU-Mercosur protestovaly tisíce zemědělců v prosinci loňského roku v Bruselu a následně letos v lednu ve Štrasburku, načež Evropský parlament dal dohodu k posouzení Soudnímu dvoru EU.

Jednání se dále věnovalo aktuální situaci na trzích se zemědělskými komoditami v zúčastněných zemích a novým požadavkům na hospodaření souvisejícím s klimatickou změnou a nakládáním s vodními zdroji. Další setkání zemědělských organizací V4 se uskuteční v České republice pod záštitou Agrární komory ČR.

Společné požadavky zemědělských organizací Visegrádské skupiny, Litvy a Lotyšska

1. Zemědělský rozpočet EU 2028-2034 odpovídající výzvám na úrovni 500 miliard eur
2. Odmítnutí renacionalizace a „rozmělnění“ SZP EU
3. Zachování dvoupilířové struktury SZP EU
4. Podpora udržení příjmů při plnění společenských výzev
5. Odmítnutí povinného zastropování a degresivity přímých plateb
6. Dobrovolnost místo povinnosti v záležitostech sociální podmíněnosti a principu DNSH
7. Racionální podpora živočišné výroby a ekologického zemědělství
8. Zjednodušení definice „aktivního zemědělce“

Společné komuniké zemědělských organizací Visegrádské skupiny, Litvy a Lotyšska najdete ZDE.

Kontakt pro média:
Agrární komora České republiky
tisková mluvčí Barbora Pánková
[email protected], [email protected]
tel.: 721 306 431

Agrární komora České republiky sdružuje většinu podnikatelů v zemědělství, lesnictví a potravinářství. Prosazuje a obhajuje oprávněné zájmy svých členů už třicet let. Její členové produkují přes 80 procent veškerých komodit a obhospodařují 1,4 milionu hektarů zemědělské půdy. AK ČR má zhruba tři tisíce členů, což zahrnuje kolem osmi set soukromě hospodařících rolníků, a zbytek tvoří zemědělské organizace. V tomto počtu nejsou zahrnuti členové 32 profesních svazů, sdružení a unií, v nichž se příslušnost podnikatelů překrývá a které rovněž sdružuje AK ČR. Je také součástí mezinárodních organizací COPA-COGECA, ELO a Farm Europe a účastní se pravidelných jednání zemědělských nevládních organizací Visegrádské skupiny.