Po konci těžby uhlí může vzniknout v Moravskoslezském kraji až tisíc hektarů ploch pro nový rozvoj
Moravskoslezský kraj vstupuje do závěrečné fáze ukončování těžby uhlí, čímž se uzavírá více než 250 let trvající etapa, která formovala podobu regionu. Kraj spolu s partnery současně připravuje rozsáhlou transformaci tohoto území zaměřenou na rozvoj průmyslu, infrastruktury a pracovních míst, včetně vzniku až 500 hektarů průmyslových ploch v pohornické krajině.
Transformace probíhá jako koordinovaný proces ve spolupráci kraje, měst a obcí, státu, krajských organizací a soukromých investorů. Klíčovou roli v tomto procesu hraje naše krajská organizace Moravskoslezské Investice a Development, která zajišťuje přípravu i realizaci jednotlivých projektů.
Průmysl jako základ nové ekonomiky regionu
Zásadním pilířem transformace je rozvoj moderního průmyslu a podnikání. Ve střednědobém horizontu je v celém Moravskoslezském kraji možno připravit až 1 000 hektarů průmyslových ploch, z toho odhadem 500 ha v pohornické krajině. Důraz klademe na udržitelnost a efektivní využití území. Příprava ploch musí samozřejmě reflektovat poptávku investorů.
Projekty na těchto plochách mají potenciál vytvořit až 29 500 nových přímých pracovních míst a významně posílit konkurenceschopnost regionu. Hlavními rozvojovými lokalitami jsou průmyslové parky Nad Barborou, Lazy a Staříč, které jsou připravovány jako strategické projekty celostátního významu.
Nad Barborou jako klíčová lokalita
Nejrozsáhlejší z těchto lokalit je zóna Nad Barborou, se kterou kraj počítá v územně plánovací dokumentaci již více než 20 let. Lokalita je považována za klíčový projekt hospodářské transformace regionu.
„Při rozvoji území Nad Barborou považujeme za důležité skloubit ekonomické využití s ochranou kulturního dědictví a s realizací vzdělávacích a volnočasových aktivit,“ uvedla Šárka Šimoňáková, 1. náměstkyně hejtmana Moravskoslezského kraje.
Podle Václava Paličky, předsedy představenstva krajské rozvojové agentury Moravskoslezské Investice a Development, může umístění technologicky náročné investice do této lokality přinést až 5 000 pracovních míst přímo v území Nad Barborou a dalších až 15 000 pracovních míst v navazujících lokalitách a brownfieldech.
Veřejné investice jako impuls pro soukromý kapitál
Veřejný sektor investuje do přípravy území, infrastruktury a projektů celkem 22 miliard korun. Na tyto kroky navazují soukromé investice ve výši 298 miliard korun, což odpovídá zhruba třináctinásobku veřejných prostředků. Tento poměr ukazuje důvěru investorů v budoucnost regionu i připravenost jednotlivých projektů. Součástí transformace je také rozvoj dopravní a technické infrastruktury. Kraj využívá stávající důlní vlečky a inženýrské sítě a připravuje jejich přeměnu pro nové využití, včetně plánovaných tramvajových spojení mezi Ostravou, Karvinou, Havířovem a Orlovou. Současně se rozvíjí síť cyklostezek.
V územích po těžbě vznikají vedle průmyslových zón a infrastrukturních projektů také veřejné prostory a služby, kulturní, vzdělávací a volnočasová zařízení i projekty zachovávající a připomínající industriální dědictví regionu například v podobě POHO Parku Gabriela. Moravskoslezský kraj tak deklaruje, že ukončení těžby uhlí neznamená konec rozvoje, ale přechod k nové etapě hospodářského a územního využití regionu.
„Proměna, kterou dnes kraj prochází, je promyšlený, dlouhodobý a řízený proces. Nejde o izolované investice, ale o ucelený plán rozvoje území, který je koordinován napříč krajem, městy, obcemi, státem a jeho firmami i soukromými investory. Přitom staví na svých silných stránkách v podobě kvalifikovaných a pracovitých lidí, rozsáhlých brownfieldech po bývalých průmyslových areálech i kvalitní dopravní a technické infrastruktuře,“ uvedl Josef Bělica, hejtman Moravskoslezského kraje.
Transformace probíhá jako koordinovaný proces ve spolupráci kraje, měst a obcí, státu, krajských organizací a soukromých investorů. Klíčovou roli v tomto procesu hraje naše krajská organizace Moravskoslezské Investice a Development, která zajišťuje přípravu i realizaci jednotlivých projektů.
Průmysl jako základ nové ekonomiky regionu
Zásadním pilířem transformace je rozvoj moderního průmyslu a podnikání. Ve střednědobém horizontu je v celém Moravskoslezském kraji možno připravit až 1 000 hektarů průmyslových ploch, z toho odhadem 500 ha v pohornické krajině. Důraz klademe na udržitelnost a efektivní využití území. Příprava ploch musí samozřejmě reflektovat poptávku investorů.
Projekty na těchto plochách mají potenciál vytvořit až 29 500 nových přímých pracovních míst a významně posílit konkurenceschopnost regionu. Hlavními rozvojovými lokalitami jsou průmyslové parky Nad Barborou, Lazy a Staříč, které jsou připravovány jako strategické projekty celostátního významu.
Nad Barborou jako klíčová lokalita
Nejrozsáhlejší z těchto lokalit je zóna Nad Barborou, se kterou kraj počítá v územně plánovací dokumentaci již více než 20 let. Lokalita je považována za klíčový projekt hospodářské transformace regionu.
„Při rozvoji území Nad Barborou považujeme za důležité skloubit ekonomické využití s ochranou kulturního dědictví a s realizací vzdělávacích a volnočasových aktivit,“ uvedla Šárka Šimoňáková, 1. náměstkyně hejtmana Moravskoslezského kraje.
Podle Václava Paličky, předsedy představenstva krajské rozvojové agentury Moravskoslezské Investice a Development, může umístění technologicky náročné investice do této lokality přinést až 5 000 pracovních míst přímo v území Nad Barborou a dalších až 15 000 pracovních míst v navazujících lokalitách a brownfieldech.
Veřejné investice jako impuls pro soukromý kapitál
Veřejný sektor investuje do přípravy území, infrastruktury a projektů celkem 22 miliard korun. Na tyto kroky navazují soukromé investice ve výši 298 miliard korun, což odpovídá zhruba třináctinásobku veřejných prostředků. Tento poměr ukazuje důvěru investorů v budoucnost regionu i připravenost jednotlivých projektů. Součástí transformace je také rozvoj dopravní a technické infrastruktury. Kraj využívá stávající důlní vlečky a inženýrské sítě a připravuje jejich přeměnu pro nové využití, včetně plánovaných tramvajových spojení mezi Ostravou, Karvinou, Havířovem a Orlovou. Současně se rozvíjí síť cyklostezek.
V územích po těžbě vznikají vedle průmyslových zón a infrastrukturních projektů také veřejné prostory a služby, kulturní, vzdělávací a volnočasová zařízení i projekty zachovávající a připomínající industriální dědictví regionu například v podobě POHO Parku Gabriela. Moravskoslezský kraj tak deklaruje, že ukončení těžby uhlí neznamená konec rozvoje, ale přechod k nové etapě hospodářského a územního využití regionu.
