Zemřel bývalý rektor ČVUT Jiří Witzany, který stál za vznikem Fakulty biomedicínského inženýrství
Ve zprávě je oznámeno úmrtí prof. Jiřího Witzanyho, bývalého rektora ČVUT, který zemřel po dlouhé těžké nemoci ve věku 84 let. Byl významným odborníkem v teorii a konstrukci pozemních staveb a podílel se na řadě nových konstrukčních systémů a rekonstrukcí historických staveb; zásadně se podílel na založení Fakulty biomedicínského inženýrství a dalších pracovišť. V roce 1989 byl prvním porevolučním děkanem Fakulty stavebnictví a v letech 1999 a 2002 byl zvolen rektorem ČVUT; během jeho působení došlo k nárůstu počtu studentů a doktorandů a k prohloubení vědecko-výzkumné činnosti, mimo jiné ke zmíněným založením fakult a zahájení výstavby nové budovy Fakulty architektury. Aktivně působil v Radě vlády pro výzkum, vývoj a inovace, byl poradcem premiéra pro vědu a výzkum a byl oceněn řadou medailí a uznání.
Dne 5. 1. 2026 zemřel po dlouhé těžké nemoci ve věku 84 let prof. Ing. Jiří Witzany, DrSc., dr.h.c.
Profesor Jiří Witzany patřil mezi významné odborníky v oblasti teorie a konstrukce pozemních staveb. Jako autor či spoluautor navrhl a experimentálně i v praxi ověřil řadu nových stavebních systémů a konstrukcí, například průmyslově vyráběné stavby z ocelových prostorových jednotek, prefabrikovaný sloupový systém s deskovou stropní konstrukcí a mnoho dalších. Významným způsobem se také podílel na rozvoji teorie navrhování prefabrikovaných konstrukcí a rekonstrukcí historických staveb. Navrhl základní varianty obnovy a opravy Karlova mostu a stál u řady dalších významných prací.
V prosinci roku 1989 byl zvolen prvním porevolučním děkanem Fakulty stavební ČVUT v Praze. Tuto funkci zastával po tři volební období a zasadil se o řadu zásadních změn v organizaci fakulty. Inicioval vznik studijních oborů inženýrství životního prostředí, ekonomika a management a založil obor pozemní stavby a architektura.
V roce 1999 a opakovaně v roce 2002 zvolil Akademický senát ČVUT profesora Witzanyho rektorem Českého vysokého učení technického. Během jeho působení došlo k výraznému nárůstu počtu studentů i doktorandů, včetně zahraničních, a k prohloubení vědeckovýzkumné činnosti ČVUT. K mimořádným výsledkům jeho úsilí patří založení Fakulty biomedicínského inženýrství, Ústavu teoretické a experimentální fyziky a také zahájení stavby nové budovy Fakulty architektury.
V roce 2005 podepsal smlouvu s tehdejším primátorem statutárního města Kladna Danem Jiránkem o předání budovy fakultě na nám. Sítná za symbolickou jednu korunu.
Profesor Witzany působil v řadě významných akademických institucí, mimo jiné v Radě vlády pro výzkum, vývoj a inovace, a také jako poradce premiéra pro vědu a výzkum. V roce 1992 založil Asociaci evropských stavebních fakult a byl opakovaně zvolen jejím prezidentem; tato asociace sdružuje řadu evropských univerzit s výukou stavebního inženýrství. Aktivně se podílel na činnosti Nadace 17. listopadu, která finančně podporuje studenty s vynikajícími studijními výsledky ze sociálně slabších vrstev, dále Nadace „Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových“ a dalších neziskových organizací. Jeho významný přínos k pedagogickému a vědeckému rozvoji byl oceněn řadou medailí a uznání, mimo jiné obdržel medaili I. stupně MŠMT ČR, stříbrnou medaili Senátu ČR a další ocenění.
Čest jeho památce
Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT v Praze
