Soutěž v simulovaném soudním řízení

Vítejte před soudem

Moot courty se snaží co nejvíce přiblížit skutečnému soudnímu jednání a připravit studenty na budoucí právní praxi. Každý z deseti týmů, které postoupily do ústního kola, proto v pátek 28. 11. 2025 představil své argumenty na Právnické fakultě Masarykovy univerzity před pětičlenným odborným senátem. Obklopeni zákoníky a poznámkami tak na jedné straně stáli „zástupci nespokojeného spotřebitele“ a na straně druhé „advokáti společnosti“.

Do poroty zasedli vedoucí oddělení spotřebitelské legislativy Ministerstva průmyslu a obchodu Věra Knoblochová, vysokoškolské pedagožky Blanka Vítová a Markéta Selucká, právník ÚOHS a lektor moot courtových dovedností Petr Jedlička a také bývalý vedoucí právního oddělení České obchodní inspekce a nynější radní ČTÚ Vlastimil Turza.

Do finále nakonec postoupil olomoucký tým hájící platícího spotřebitele a brněnský tým zastupující žalovanou společnost. Nebyla to jejich první vzájemná konfrontace, střetly se totiž již v ústní části bezprostředně předcházející finále, tehdy však měly tyto týmy opačné role.

Finálové jednání

Finálové jednání trvalo čtyřicet minut. Po výzvě předsedy soudu přednesl olomoucký tým žalobu a brněnský tým reagoval svým vyjádřením. Následoval krátký čas pro repliku a dupliku obou stran. Ve vymezeném čase se studenti navíc také museli popasovat s otázkami soudu. Porotci hodnotili sílu jednotlivých argumentů, vyžadovali přesnější zdůvodnění a testovali schopnost týmů reagovat pod tlakem. Ten byl ještě umocněný krátkým časem na přípravu finálního výstupu a přítomností ostatních soutěžících, kteří se přišli podívat na finále.

Bezprostředně po ukončení jednání obdržely týmy zpětnou vazbu od poroty. Ta hned na začátek poukázala na ztíženou roli advokátů společnosti prodávající doplňky stravy, protože většinové sympatie směřovaly ke spotřebiteli a ochraně jeho práv a peněženky.

Porota ocenila zejména pohotové reakce na otázky soudu, originální právní argumentaci a odvahu přicházet s novými úhly pohledu i v časové tísni. Zároveň upozornila i na oblasti, které by bylo možné dále rozvíjet, například nejisté předávání si slova v týmu, méně srozumitelně formulované žalobní návrhy nebo nedostatečné vysvětlení právního základu některých uplatněných nároků.

O co v případu šlo

Hlavním aktérem byl spotřebitel Filip, který obdržel nečekaný telefonát. Během hovoru mu volající společnost nabídla prémiové doplňky stravy. Filip neváhal a souhlasil s jejich zasláním za výhodnou cenu.

Po uskutečnění telefonického hovoru Filip také obdržel SMS zprávu od společnosti a v textu zprávy URL odkaz na webovou stránku s obchodními podmínkami. Filip zprávu přečetl a reagoval stručným „OK“.

Po prvním balíčku přišel o měsíc později další balíček a následující měsíc znovu – vždy s přibalenou fakturou. Filipovi došla trpělivost a společnosti oznámil, že dál již nic platit nebude. Od společnosti se ale s odkazem na obchodní podmínky dozvěděl, že se zavázal ke dvouletému hrazenému členství v klubu. Dlužné částky mezitím společnost vymáhala. Jádrem případu tedy bylo, zda má společnost právo na uhrazení dodávek. Celý fiktivní spis a podrobnosti k případu naleznete na www.spotrebitelskymoot.cz.

Aby se studenti dostali do ústního kola, museli nejprve zpracovat písemná podání za obě strany sporu. Teprve na ústní kolo jim byla losem přiřazena konkrétní role. Soutěžící se pak mohli plně oddat hájení zájmů pouze jedné strany a vžít se do osoby, kterou zastupovali.

Originální právní argumenty

Moot courtový případ nabízel mnoho rovin a úhlů pohledu. Nešlo však o nalezení jediné „správné“ či objektivně spravedlivé odpovědi, hlavním úkolem soutěžících bylo co nejlépe zastoupit svou stranu, a to jak po stránce právní argumentace, tak prezentačních a řečnických dovedností.

Argumenty, které během jednání zaznívaly, byly skutečně rozmanité. Některé týmy dokonce prezentovaly argumentační linie, které překvapily samotné porotce, a nestalo se, že by dva týmy uchopily případ stejným způsobem.

V právních bitvách se studenti opírali jak o českou, tak evropskou právní úpravu a využívali i odkazy na relevantní judikaturu. Debatovalo se o veřejnoprávních i soukromoprávních aspektech spotřebitelských vztahů. Řešil se vznik smluvního závazku, inkorporace obchodních podmínek, překvapivá ujednání, možné uvedení v omyl i nekalé obchodní praktiky podnikatele. Zazněly však také argumenty upozorňující na nedostatečnou pozornost spotřebitele při čtení obchodních podmínek či jeho pozdní reakci na vzniklý problém. Ústní jednání tak bylo svou podobou velmi blízké reálnému soudnímu řízení.

Poučení z případu

Problematika, které se soutěžní případ dotýkal, staví na skutečných problémech, se kterými se setkáváme v naší poradenské činnosti. S potížemi spojenými s nechtěným členstvím a nemožností jej ukončit se na nás spotřebitelé obracejí často. V domnění, že jde o jednorázový nákup nebo krátkodobou službu, odsouhlasí všeobecné obchodní podmínky, ve kterých se skrývá závazek k placenému členství nebo k pravidelným dodávkám bez možnosti snadné a rychlé výpovědi.

Navíc následující platby bývají mnohdy značně vyšší než počáteční platba, protože první měsíc byl často nabízen za zvýhodněnou cenu, zatímco další platby odpovídají běžnému, mnohem dražšímu tarifu. V těchto případech ale nejsou spotřebitelé dostatečně informováni o tom, že se uvedená cena vztahuje pouze na první měsíc a že souhlasem s obchodními podmínkami zároveň souhlasí se členstvím, které je spojeno s opakovanou platbou.

Taková ujednání lze zpravidla považovat za překvapivá, a tedy neúčinná. Pokud už na jejich základě došlo k platbě, může spotřebitel požadovat vrácení peněz z titulu bezdůvodného obohacení. Stále však platí, že problémům je lepší předcházet než je následně řešit. Doporučujeme tedy před potvrzením závazné objednávky přečíst si obchodní podmínky.

Nadto je dobré vždy si vyhledat nezávislé recenze, například zadáním názvu společnosti do internetového vyhledávače, a nespoléhat výhradně na hodnocení uvedená přímo na e-shopu či webových stránkách obchodníka. Ta by totiž mohla být smyšlená. Důvěryhodný prodejce by měl jasně uvést, zda jsou recenze ověřené a jakým způsobem dochází k jejich kontrole. Jestliže informace o uvádění ověřených recenzí chybí, je dobré mít se na pozoru.

Lehko na bojišti

Moot courty jsou skvělou příležitostí pro všechny, kteří si chtějí vyzkoušet právnickou práci naplno. Nabízejí prostor pro stavbu promyšlené argumentace, práci s fakty i rychlé reakce na dotazy poroty – zkrátka malou ochutnávku toho, jak může vypadat skutečné soudní jednání. A zároveň ukazují, že spotřebitelské právo není jen o paragrafech, ale hlavně o lidech a jejich každodenních situacích.

V dTestu se snažíme přibližovat spotřebitelské právo studentům a podpořit je v tom, aby o něm přemýšleli v souvislostech. Kromě článků a vzdělávacích projektů proto s oblibou dáváme prostor i praktickým zkušenostem a moot courty jsou v tomhle směru jedním z nejlepších nástrojů. Umožňují studentům vystoupit z role posluchačů, převzít odpovědnost za vlastní argumenty a naučit se spolupracovat v týmu tak, jak to praxe vyžaduje.

Zkušenosti získané během soutěže se navíc přímo přenášejí do reálného pracovního prostředí. Schopnost rychle reagovat, přesvědčivě argumentovat a pracovat s fakty je v právní praxi i dalších profesích klíčová a účast v moot courtu tak studentům poskytuje cenný náskok pro jejich budoucí kariéru.

Spotřebitelská organizace dTest pravidelně pořádá soutěž pro dvou- až čtyřčlenné týmy studentek a studentů právnických fakult, která se věnuje aktuálním tématům spotřebitelského práva. Účastníci získají nejen lepší orientaci v právních problémech, ale mohou se tak seznámit s potížemi, které lidem v Česku komplikují život.

Budeme rádi, když se do dalšího ročníku zapojí i noví zájemci, ať už proto, že je láká argumentační výzva, nebo jednoduše chtějí zkusit něco, co ve výuce hned tak nezažijí.