29.11.2025 00:53

Vyšlo čtvrté letošní číslo Historie a vojenství s hlavní studií o československém důstojníkovi vojenské zpravodajské služby OBZ Adolfu Püchlerovi

Czech Republic Vojenský historický ústav Praha Unknown author
AI summary

Poslední číslo Historie a vojenství letošního roku otevírá studie o československém důstojníkovi vojenské zpravodajské služby OBZ Adolfu Püchlerovi a najdete v něm i druhou část studie o výstavbě protivzdušné obrany v letech 1974–1992, tradiční rubriky Příběhy sbírkových předmětů, Vademecum vojenské historie a další odborné texty s bohatou fotodokumentací.

Hlavní studie Adolf Püchler a jeho služba pro 2. (zpravodajské) oddělení Hlavního štábuhistoriků Františka Hanzlíka a Milana Vyhlídala sleduje předválečnou zpravodajskou činnost Adolfa Püchlera pro 2. (zpravodajské) oddělení Hlavního štábu, tedy klíčovou součást československého vojenského zpravodajství před vypuknutím druhé světové války. „ píší autoři v závěru studie. V textu rekonstruují jeho působení v citlivém období – zpravodajská činnost tehdy nabývala na významu a zároveň narážela na své limity.

Na něj navazuje druhá část studie Pavla Minaříka o výstavbě protiletadlových raketových útvarů PVO v letech 1974–1992. Autor čtenáře vede do prostředí dlouho utajovaných útvarů a přibližuje jejich výcvik, strukturu i plánovanou bojovou činnost. Studie podrobně vysvětluje vývoj jednotlivých systémů i jejich plánované nástupce a opírá se o množství dříve nepřístupných dokumentů.

O první části studie jsme psali ZDE

Personální studie „Voják každým coulem s nadáním vojevůdce“ Pavla Žáčka popisuje příběh válečné kariéry generálmajora Sergeje Buňačenka, jedné z nejvýraznějších postav Ruské osvobozenecké armády (ROA). Autoři sledují jeho životní cestu od působení v Rudé armádě, přes spolupráci s Němci, až po přechod na stranu českého povstání v květnu 1945. Studie přibližuje i zákulisí jmenování velitele 1. ruské divize ROA a proměnu Buňačenkových vztahů s představiteli Vlasovova hnutí. ,“ popisoval ho Vlasovův adjutant plk. Vladimir Vasiljevič Pozdňakov.

Výraznou část čísla tvoří práce s dobovými dokumenty. Edice Jiřího Ohlídala a Tomáše Kykala „Plavba korvety Donau do Nového světa. Deník Karla Ondráka z let 1897–1898“ zpřístupňuje čtenářům deník mladého lodního strojníka Karla Ondráka, zažívajícího první cestu „za oceán“. Ondrák nebyl intelektuálem, ale praktickým člověkem, který z perspektivy nižšího poddůstojníka dobře zachytil, jak vypadala služba u c. a k. válečného námořnictva. Z textu je patrné jeho vlastenectví a celý deník je v poznámkovém aparátu konfrontován se vzpomínkami prvního důstojníka Ludwiga rytíře Höhnela, člověka z úplně jiné společenské skupiny a nacionálního prostředí. Na edici navazuje Kykalův text v rubrice Vademecum vojenské historie, jenž zasazuje Ondrákův deník do širšího rámce ego-dokumentů habsburského námořnictva.

Ve fotografické části přináší Ivan Fuksa sérii snímků zachycujících konec války na Prostějovsku, zatímco rubrika Příběhy sbírkových předmětů představuje v textu Jana Šacha rakouský myslivecký štuc vzor 1807/35. Technická rubrika nabídne článek Tomáše Jakla o československých horských kanonech a houfnicích Škoda vz. 28, dochovaných ve vojenských muzeích v okolí Bogoty. Zmínit je třeba i články o předání trofejního souboru praporů Rudé armádě v roce 1945, o panelových výstavách před budovou Generálního štábu Armády ČR, ale i o řadě odborných setkání a konferencí pořádaných (nejen) VHÚ Praha. Zahrnuta je dále výběrová bibliografie odborných prací Vladimíra Dolínka, která rekapituluje tvorbu tohoto významného odborníka na ruční palné zbraně.

http://www.vhu.cz/vyslo-ctvrte-letosni-cislo-historie-a-vojenstvi-s-hlavni-studii-o-ceskoslovenskem-dustojnikovi-vojenske-zpravodajske-sluzby-obz-adolfu-puchlerovi