Průzkum Siemens: Mezi infrastrukturními prioritami je nově na prvním místě energetická odolnost
Podle nejnovější studie Siemens Infrastructure Transition Monitor 2025 se mezi hlavní infrastrukturní priority vedoucích pracovníků globálních firem posunula energetická odolnost a národní energetická nezávislost. Studie ukazuje klesající důvěru v dosažení dekarbonizačních cílů do roku 2030 a zdůrazňuje potřebu začlenění energetické odolnosti, investic do rozvodných sítí a digitálních technologií, včetně umělé inteligence, do klimatických strategií. Tento posun od multilaterální spolupráce k regionálním a národním řešením odráží aktuální geopolitické a klimatické výzvy, kterým čelí energetické systémy.
Studie, kterou společnost Siemens jednou za dva roky provádí mezi 1 400 vedoucími pracovníky globálních firem, se zaměřuje na stav transformace infrastruktury v oblasti energetiky, průmyslu a budov
- Průzkum poukázal na mimořádný význam energetické nezávislosti jednotlivých států
- Klesá důvěra ve změny klimatu: splnění dekarbonizačních cílů do roku 2030 očekává jen 37 % vedoucích pracovníků oproti 44 % v průzkumu z roku 2023
- Siemens vyzývá politické činitele, aby do klimatických strategií začlenili energetickou odolnost, investice do rozvodných sítí a digitální technologie, jako je umělá inteligence (AI)
Společnost Siemens zveřejnila novou studii, podle níž současná geopolitická situace mění strategie v oblasti infrastruktury a narůstá význam národní energetické bezpečnosti. Studie (v angličtině) s názvem Siemens Infrastructure Transition Monitor 2025 ukázala, že se vedoucí představitelé firem domnívají, že odolné dodávky energie by měly být hlavní prioritou vlád v rámci cílů zaměřených na transformaci infrastruktury – v průzkumu z roku 2023 zaujímala tato problematika třetí místo. Nejvýraznější posun směrem k nejvýznamnějším prioritám byl zaznamenán v otázkách národní energetické nezávislosti a aktivního řízení klimatických rizik.
Rostoucí nestabilita ve světě způsobuje zvyšující se volatilitu nejen na trhu, ale i v rámci dodavatelského řetězce. Aby se omezilo využívání energie jako geopolitického nástroje, upřednostňují vlády bezpečnost, nezávislost a připravenost spolu s opatřeními na zmírnění dopadů klimatických změn.
Zpráva založená na globálním průzkumu mezi 1 400 vedoucími pracovníky firem a zástupci vlád z 19 zemí upozorňuje v tomto ohledu na určitý posun – od multilaterální vize čisté energie k silnějšímu zaměření na suverénní energetickou odolnost a regionální produkci. V době, kdy stoupá tlak na veřejné i soukromé energetické systémy a firmy a státy čelí klimatickým, geopolitickým a tržním výzvám, dochází k závěru, že energetická odolnost je klíčovým faktorem, který umožní přechod na čistou energii, nikoli kompromisem, který by mu bránil.
„Transformace infrastruktury vstupuje do nové fáze, kdy nad globální spoluprací v oblasti dekarbonizace převládají národní cíle energetické bezpečnosti. S tím, jak se systémy potýkají s rostoucími problémy v oblasti klimatu a výpadky v dodávkách energie, již odolnost není jen pouhou volitelnou záležitostí. Zásadní roli v této změně hrají i umělá inteligence, technologie a digitalizace. Mohou vládám a organizacím pomoci zvládnout komplexnost systémů využívajících obnovitelné zdroje energie, zajistit spolehlivost dodávek a chytřejším a udržitelnějším způsobem urychlit přechod na čistou energii,“ uvedl Matthias Rebellius, člen management boardu koncernu Siemens AG a generální ředitel Smart Infrastructure.
Od globální transformace k odolnosti vnitrostátních systémů
Víc než tři z pěti (62 %) respondentů se domnívají, že budoucí energetické systémy se spíše než na globální obchod budou více spoléhat na místní nebo regionální produkci. Mezi klíčové faktory bude v tomto ohledu patřit začlenění obnovitelných zdrojů energie, připravenost úložišť a pokročilé síťové soustavy. Přes polovina respondentů tvrdí, že odolnost (53 %) a energetická nezávislost (52 %) v jejich zemích již významně pokročila, což naznačuje, že změny v prioritách v oblasti infrastruktury již probíhají.
Nižší důvěra v dosažení klimatických cílů
Vzhledem k tomu, že se nyní do popředí zájmu dostávají odolnost a energetická bezpečnost, klesá pomalu důvěra v dosažení globálních klimatických cílů. Více než polovina (57 %) globálních manažerů očekává v příštích dvou letech vyšší investice do fosilních paliv a pouhých 37 % podniků nyní věří, že se jim do roku 2030 podaří splnit cíle v oblasti dekarbonizace – což je pokles oproti 44 % v roce 2023.
Důrazné varování
S klesající důvěrou v dosažení klimatických cílů a v rámci přípravy strategií pro rok 2026 zpráva zdůrazňuje, že pokud odolnost energetických systémů nebude zahrnuta do energetického plánování, bude to mít důsledky pro ekonomiku i životní prostředí. V době, kdy vlády přehodnocují strategie emisní neutrality i agendy v oblasti sociálního zabezpečení a růstu, poukazuje společnost Siemens na skutečnost, že pokrok v plnění klimatických závazků i v oblasti energetické odolnosti mohou urychlit investice do rozvodné sítě a digitální inovace.
Umělá inteligence urychlí transformaci
V souvislosti s tvorbou národních energetických strategií zůstávají digitální technologie jádrem transformace v oblasti infrastruktury. Digitalizace je druhým nejdůležitějším faktorem, který urychluje přechod průmyslu na čistou energii – hned za rozšiřováním možností pro ukládání energie – přičemž největší pozitivní dopad se očekává od umělé inteligence. Podle 66 % respondentů pomáhá umělá inteligence zvyšovat odolnost kritické infrastruktury, a 59 % z nich uvádí, že jejich organizace již umělou inteligenci využívá k dekarbonizaci svých provozů.
Poznámka:
Siemens Infrastructure Transition Monitor 2025 je dvouletá studie zadávaná společností Siemens, která zahrnuje průzkum mezi 1 400 vedoucími pracovníky a zástupci vlád v 19 zemích v oblastech energetiky, budov a průmyslu. Studie z roku 2025 je druhá v řadě a její výsledky byly zveřejněny před konferencí COP30.
