innogy plánuje masivní investice do výroby biometanu. Desetiletá strategie společnosti navíc cílí i na další oblasti
Transformaci tuzemské energetiky vnímá innogy jako příležitost – ve své desetileté strategii plánuje miliardové investice do bezemisních zdrojů energie.
- Do přestavby bioplynové stanice v Písku na výrobnu biometanu innogy investuje 150 mil. Kč, vtláčení biometanu do sítě od roku 2027
- Do pěti let chce innogy dosáhnout výrobní kapacity biometanu 2 000 m3/hod
- V České republice je potenciál k vybudování více než 200 nových biometanových stanic
Intenzivní využití biometanu jako zdroje energie v České republice je nutnou podmínkou splnění dekarbonizačních cílů nastavených Evropskou unii. Ve své nové strategii na období 2025–2035 s tím počítá energetická skupina innogy, která do této oblasti plánuje v příštích deseti letech investovat řádově jednotky miliard korun. První ze zdrojů v portfoliu společnosti bude současná bioplynová stanice Písek, s jejíž transformací na biometan se začne na počátku příštího roku.
„Potřebná modernizace tuzemské energetiky je obrovskou výzvou, ale i příležitostí. V návaznosti na naši novou rozvojovou strategii chceme ve skupině innogy v příštích deseti letech vybudovat diverzifikovaného portfolio obnovitelných zdrojů, v němž budou hrát významnou roli právě zelené plyny. Jednou z cest je pro nás maximální využití potenciálu biometanu v energetice,“ uvedl Tomáš Varcop, předseda představenstva a CEO innogy Česká republika.
Nová strategie innogy se zaměřuje kromě stávajícího komoditního byznysu na výrobu obnovitelného biometanu, investice do větrných elektráren, bateriových úložišť, kogenerace, optimalizaci teplárenských soustav nebo další rozvoj plynové mobility i nabíječek pro elektromobily. „Naší vizí je stát se předním poskytovatelem energií a infrastruktury v Česku s důrazem na uhlíkově neutrální řešení. Do rozvoje našeho byznysu a modernizace energetické infrastruktury plánujeme v příští dekádě vložit řádově desítky miliard korun,“ sdělil András Gróf, místopředseda představenstva a CFO innogy Česká republika, a dodal: „Nedávnou akvizicí bioplynové stanice v Písku jsme začali naplňovat naši novou strategii a udělali jsme první krok ke vstupu na trh s biometanem, kde chceme dál růst. Do pěti let cílíme na výrobní kapacitu 2 000 kubíků biometanu za hodinu.“
Bioplynovou stanici v průmyslové zóně v Písku innogy koupila na konci roku 2024. Do přestavby stávajícího provozu na výrobnu obnovitelného biometanu innogy investuje 150 miliónů korun. „Větší část investice míří do upgradingu technologie, menší do vybudování plynovodní přípojky. Aktuálně dokončujeme přípravu projektové dokumentace a povolení pro výstavbu plynovodu a nové technologie. Výstavba je naplánovaná na příští rok a od roku 2027 chceme zahájit výrobu biometanu a vtláčení do sítě. Vyrobený biometan využijeme nejen jako bezemisní zdroj pro naši síť CNG plniček, ale také pro naše zákazníky,“ řekl Jiří Šimek, CEO innogy Energo.
V současnosti je v České republice celkem 540 bioplynových stanic vyrábějících elektrickou energii, z toho 411 zemědělských, respektive odpadních, které představují hlavní potenciál pro budoucí přechod na biometan. Biometanových stanic je v Česku zatím třináct. Podle scénáře vypracovaného poradenskou společností EGU by mohla produkce biometanu dosáhnout za předpokladu maximální transformace současných bioplynek a výstavbou příslušné infrastruktury až 13,8 TWh. Podmínkou naplnění tohoto cíle je vybudování přibližně 207 nových biometanových stanic.
„Možnosti rozvoje biometanu v České republice jsou velmi výrazné, ale současné tempo transformace bioplynových stanic na biometanové a výstavby nových biometanových stanic je nedostatečné. I to bude úkol pro nastupující vládu,“ sdělil Michal Macenauer, ředitel strategie poradenské společnosti EGU, a doplnil: „Bariér přeměny bioplynových stanic na biometan je několik. Zmínit musím garantovanou podporu bioplynek v podobě zaručené výkupní ceny nebo zeleného bonusu, dále pak nedostatečnou infrastrukturu při vtláčení do sítě a vysoké investiční náklady připojení, a nakonec i omezenou dostupnost surovin, zejména kvalitních organických odpadů.“
