Nejčastější diagnóza u logopeda – vývojová dysfázie. Chlapci ji slyší častěji

„V loňském roce jsme hradili péči klinického logopeda 82 tisícům dětských klientů a zhruba 11 tisícům dospělých. Devět z deseti pacientů tak tvoří děti a mladiství do 18 let, častěji to byli chlapci, kterých bylo přes 51 tisíc,“ říká Jan Bodnár, náměstek ředitele VZP ČR pro zdravotní péči, a připomíná, že počet těchto dětí každoročně roste: „Za posledních pět let vzrostl celkový počet takto léčených klientů mladších 18 let dokonce o čtvrtinu. Celkem loni VZP uhradila za tuto péči 438 milionů korun, zde se bavíme o růstu v průběhu pěti let dokonce o 60 %.“

Nejčastěji se léčba týkala onemocnění z kategorie neurovývojových poruch, které jsou geneticky podmíněné a u pacienta se často vzájemně prolínají. Jde především o vývojovou poruchu jazyka (vývojovou dysfázii, DLD), dále poruchu artikulace (dítě nevyslovuje sykavky nebo R), poruchu fonologie (dítě zaměňuje nebo nevyslovuje více hlásek) a myofunkční poruchu (nerovnováha svalů v ústech).

Emoční a sociální dopady

Pro všechny diagnózy v odbornosti klinická logopedie je typické, že děti jsou emočně a sociálně zranitelnější, dráždivější a častěji úzkostné. „Jejich mozek dozrává pomaleji a strukturální či funkční změny pak negativně ovlivňují rozvoj emočně-sociálních kompetencí. K tomu se přidává vliv prostředí, tedy dnešní rychlé tempo, vysoké nároky na rodiče, stres a neustálá přítomnost technologií,“ říká Barbora Richtrová, předsedkyně Asociace klinických logopedů, a doplňuje, že poruchy jazyka a řeči se obecně týkají až 20 % populace. Vývojovou dysfázií trpí 7–15 % lidí. „To má zásadní vliv na funkční komunikaci, porozumění, kritické myšlení a schopnost vzájemného naladění. Pokud lidé nerozumí nuancím jazyka a berou věci doslova, promítá se to i do celkového fungování společnosti.“

Vývojová dysfázie

Děti s vývojovou dysfázií mívají obtíže s porozuměním i osvojováním jazyka. Často jsou proto mylně považovány za méně schopné nebo neochotné spolupracovat. Jejich obtíže však pramení z narušeného jazykového systému v mozku, nikoli z nedostatku inteligence či snahy. Bez podpory se tyto potíže promítají nejen do školních výsledků, ale i do navazování přátelských vztahů. Jazyk je totiž základním nástrojem nejen komunikace, ale i sociálních vazeb.

Vývojová dysfázie obvykle s věkem sama nezmizí. U mnoha lidí přetrvává i v dospělosti a ovlivňuje jejich vzdělávací dráhu, pracovní možnosti, sociální dovednosti i sebevědomí. Včasná diagnostika a péče klinického logopeda přitom mohou prognózu výrazně zlepšit. Podpora ve škole (například prostřednictvím jasných pokynů, vizuálních pomůcek či vhodných metod) pomáhá předcházet školním neúspěchům. Nezastupitelnou roli má i spolupráce rodiny, logopedů a pedagogů, která je klíčová pro rozvoj jazykových schopností i posílení sebevědomí dítěte.

Počet klientů VZP do 18 let v odbornosti klinická logopedie.

Asociace klinických logopedů se letos rozhodla připojit ke Světovému dni vývojové dysfázie, a hlavně k osvětě o této poruše, která je častější než ADHD či porucha autistického spektra. „Málo se o ní v odborné i laické veřejnosti mluví a šíří se o ní mylné informace, například, že viníky jsou rodiče, kteří se málo dětem věnují. Tento a další mýty je nutné vyvrátit, aby lidé s DLD získali pochopení a systémovou podporu,“ říká Barbora Richtrová. Součástí osvěty jsou přednášky a doprovodné akce, například rozsvícení významných budov všude po světě. V České republice například Petřínské rozhledny, Mariánského sloupu v Jaroměři a radnic v Olomouci a v Plzni. Asociace k problematice také spustila webové stránky www.dldday.cz.

Viktorie Plívová
tisková mluvčí