Turek nepatří do diplomacie, Macinka nemá řídit ochranu přírody. Piráti žádají prezidenta o odmítnutí jejich jmenování
Prezident má právo nejmenovat navrženého kandidáta do pozice ministra pouze ve zcela výjimečných situacích, kdy by tímto zabránil vzniku protiprávního stavu. Piráti v tomto případě prezidenta upozornili, že zde existuje možnost mít oporu v rozhodnutí bývalé slovenské prezidentky Zuzany Čaputové, která v roce 2023 odmítla jmenovat kandidáta nacionalistické strany slovenským ministrem životního prostředí. Analogické okolnosti v Česku nastávají v případě záměru dosadit Petra Macinku do čela Ministerstva životního prostředí. Téměř 500 předních českých vědců včetně profesorů a docentů varuje před nevratnými škodami na životním prostředí, pokud by se ministrem stal právě Petr Macinka.
Piráti zároveň žádají prezidenta o nejmenování Filipa Turka do čela resortu zahraničních věcí s ohledem na jeho projevy týkající se nacistické ideologie, rasistických výroků ve vztahu ke žhářskému útoku ve Vítkově či například s ohledem na jeho projevy ve prospěch ruské propagandy, případně i s ohledem na zaangažování Filipa Turka kolem neprůhledného financování strany Motoristé.
„Kdysi Miloš Zeman jednal prokazatelně protiprávně, když odmítal zcela svévolně jmenovat navržené ministry z důvodů vlastních osobních antipatií. Tentokrát je ale situace jiná, prezident Pavel může v případě kandidátů Motoristů při nejmenování jednat zcela v souladu s platnou legislativou. Zejména v případě Petra Macinky. Pokud by totiž byl coby ministr odpovědný za ochranu životního prostředí, tak by dle prohlášení 500 vědců zřejmě způsobil závažné škody právě na životním prostředí. Již nyní Macinka veřejně avizuje, že poteče “zelená krev” s tím, že učiní “kontrarevoluci”. Ministr nemůže postupovat v přímém rozporu s vědeckými závěry a posláním svého ministerstva. Věřím, že tuto naší žádost prezident zváží,” uvádí předseda Pirátů a poslanec Zdeněk Hřib.
Druhým problematickým kandidátem, tentokrát na post ministra zahraničních věcí je Filip Turek. Pirátský analytický souhrn k Filipu Turkovi obsahuje 13 zjištění seřazených podle závažnosti. Dokumentuje mj. užívání nacistických symbolů a odkazů, projevy rasismu, homofobie a nenávisti vůči ženám a dalším skupinám, dále vystoupení ve prospěch ruské propagandy a odpor vůči boji s dezinformacemi. Materiál také upozorňuje na neprůhledné financování politického projektu Motoristé sobě. Piráti proto navrhují prověření Filipa Turka ze strany příslušných bezpečnostních složek.
„S ohledem na velmi neprůhledné financování strany Motoristé není zřejmé, čí zájmy Filip Turek vlastně reprezentuje. Vážných zjištění je celá řada, namátkou ale například 800 tisíc Kč věnoval straně Klub Motoristů, zapsaný spolek, který reprezentuje právě Filip Turek. Původ těchto prostředků není dodnes jasný. Velmi podezřele působí rovněž finanční dary od firmy odsouzeného podvodníka a vyděrače Maxima Ponomarenka. Ve veřejném prostoru jsou také informace o jeho podivných schůzkách se zástupci Iránské islámské republiky. V neposlední řadě je třeba zohlednit i prokazatelné opakované používání neonacistických symbolů a výrazů ze strany Filipa Turka,” dodává předsedkyně Poslaneckého klubu Pirátů Olga Richterová.
Piráti za problém považují mimo jiné kontroverzní osobu Tomia Okamury, který má usednout na pozici předsedy Poslanecké sněmovny. Přestože před několika dny požádal o jeho vydání k trestnímu stíhání Obvodní soud pro Prahu 1. Policie viní Tomia Okamuru a jeho hnutí SPD z podněcování k nenávisti kvůli šíření plakátů s rasistickým či xenofobním podtextem. Tomio Okamura je navíc v čele strany, kterou dle rozsudku z roku 2023 lze označit za „parlamentní fašistické hnutí”. Charakter kauz této strany je obdobný kauzám Filipa Turka. Například v roce 2019 Městský soud v Praze pravomocně odsoudil bývalého tajemníka SPD Jaroslava Staníka, který ve sněmovní restauraci pronesl: „buzeranti a lesby jsou nemoc, a měli by se střílet již po narození”. Homosexuálové, Romové a Židé by se měli posílat do plynu”.
Česká pirátská strana
