ERÚ vydal nové cenové výměry. V teplárenství dodavatele motivuje k využívání nových a moderních technologií
Energetický regulační úřad (ERÚ) vydal nové cenové výměry s účinností od roku 2026. V teplárenství podporuje kromě investic do soustav a moderních technologií také vznik nových soustav, využívání dotací, přechod na nízkoemisní paliva či možnost přizpůsobit ceny tepla odběratelům. Dalšími cenovými výměry stanovuje podporu pro podporované zdroje energie (POZE), cenu za činnost povinně vykupujícího a ceny spojené se zárukami původu.
Teplárenství
Ceny tepelné energie ze soustav centrálního zásobování jsou regulované na základě věcného usměrnění. Neobsahují tedy složku regulovanou a neregulovanou, jak je tomu u plynu a elektřiny, ale dodavatelé celkovou cenu za vytápění a dodávku teplé vody kalkulují podle pravidel daných příslušným cenovým výměrem ERÚ. Ten nyní prochází hned několika změnami.
„Novým cenovým výměrem dodavatele ještě více motivujeme k investicím, které jsou nezbytné pro přechod na nízkoemisní paliva a celkovou modernizaci teplárenských soustav, včetně většího zapojení dotací. Zároveň dáváme dodavatelům možnost lépe přizpůsobit cenovou politiku představám odběratelů,“ shrnuje Jan Šefránek, předseda ERÚ. A dodává: „Pokračujeme tak ve směru, který nastavila už v roce 2022 naše nová koncepce regulace teplárenství, jejímž cílem je přiblížit regulaci měnícímu se prostředí v celé energetice.“
Dodavatelé budou moci od nadcházejícího roku promítnout do ceny tepelné energie odpisy i s odloženou účinností, a to pro soustavy zásobování tepelnou energií, které nově vznikají nebo se podstatně rozšiřují. To je bude jednak více motivovat k samotným investicím, jednak jim to dá větší volnost v tvorbě cenové politiky – a možnost přizpůsobit ji odběratelům. V praxi to mimo jiné znamená, že dopad investic do cen může být pro odběratele pozvolnější. Při využívání dotačních programů bude ERÚ dodavatelům přiznávat bezrizikovou míru výnosnosti na hodnotu dotace.
„Dlouhodobě vnímáme rovněž požadavky odběratelů, kteří mají jiné možnosti zajištění tepelné energie a nová odběrná místa stavěná jako nízkoenergetická mají jiné nároky na parametry dodávky než stávající. Velkým tématem je, aby teplo využívali co nejefektivněji. Také k tomu směřuje vytváření proinvestičního prostředí s odpovídající a transparentní cenovou politikou,“ říká Sylva Hondlová, vedoucí oddělení regulace teplárenství na ERÚ.
Regulátor dodavatele rovněž motivuje k poskytování záporných služeb výkonové rovnováhy, které pomáhají vyrovnávat soustavu, nebo k využívání tepla, jež vznikne jako vedlejší produkt například z průmyslové činnosti. Bezemisní výroba tepla je přitom jedním z kritérií tzv. účinné soustavy, na kterou se, v souladu s novelou zákona o POZE, budou od roku 2028 postupně klást vyšší nároky. Od roku 2050 pak už bude účinnou soustavou pouze ta, která bude dodávat teplo z odpadního tepla (tedy tepla z jiné činnosti) nebo z OZE.
POZE
Zatímco v minulosti byla podpora pro POZE stanovená jediným cenovým rozhodnutím, pro nadcházející rok přichází změna v podobě čtyř samostatných cenových výměrů: pro nepalivové zdroje (fotovoltaické, malé vodní a větrné elektrárny), pro bioplyn a biometan včetně skládkových a kalových plynů, pro biomasu a pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla (KVET) a druhotné zdroje.
„K rozdělení cenových výměrů jsme přistoupili především proto, abychom celý systém pro příjemce provozních podpor zpřehlednili. Úprava zároveň respektuje odlišné zákonné principy pro stanovení jednotlivých podpor a lépe kopíruje schválená schémata podpory u Evropské komise v tzv. notifikačním řízení,“ vysvětluje Kristián Titka, ředitel odboru POZE na ERÚ.
Pro nové výrobny jsou podpory stanovené v souladu s aktivačním nařízením vlády, u těch stávajících pak ERÚ uplatňuje v souladu se zákonem tzv. monitoring nákladů na pořízení paliva a cen elektřiny a tepla a jejich změn (za první pololetí roku 2025 zde). Výrobnám z OZE, které byly uvedené do provozu do 31.12.2005, výrobnám využívajícím kombinovanou výrobu elektřiny a tepla s instalovaným výkonem do 5 MW a výrobnám využívajícím druhotné zdroje energie uvedeným do provozu do 31.12.2012 bude v roce 2026 podpora ukončena (dle přechodných ustanovení zákona o POZE). S podporou také končí výrobny, kterým vypršela vyhláškou stanovená doba životnosti.
Poslední cenový výměr se pak týká ceny za činnost povinně vykupujícího a cen spojených se zárukami původu. Do cen za činnost povinně vykupujícího pro příští rok výrazně promlouvá korekční faktor, který vyrovnává rozdíly mezi skutečnými a předpokládanými náklady za rok 2024. Zejména z důvodů obtížné predikce nákladů na odchylku i množství elektřiny podporované formou výkupních cen se skutečné náklady na odchylky i množství elektřiny podporované formou výkupních cen za rok 2024 výrazně lišily od původně plánovaných hodnot. Pro rok 2026 se proto u dvou povinně vykupujících obchodníků snižuje cena za jejich činnost až do záporných hodnot. U třetího (nejmenšího z pohledu vykupovaného množství) dochází naopak k významnému navýšení ceny.
Struktura cen spojených se zárukami původu energie byla v průběhu letošního roku upravena energetickým zákonem, ERÚ tak již pro rok 2026 nestanovuje „tržní“ ceny záruk původu. Ty budou vznikat v aukcích záruk původu organizovaných operátorem trhu a výnosy z nich budou sloužit k úhradě nákladů na provozní podporu POZE.
Jankovcova 1566/2b
170 00 Praha 7 – Holešovice
Energetický regulační úřad
