Anzahl der Ergebnisse: 410
Pracovníci VHÚ Praha Miroslav Vyšata, Michal Louč a Leoš Krejča na podzim uskutečnili týdenní terénní výzkum u českých krajanů žijících ve Slavonii v Chorvatsku. Ve městě Daruvar a okolí, což je centrum tamní krajanské komunity, se věnovali zejména tématům spojeným s chorvatskou válkou za…
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29. října unikátní projekt – sbírku DiGiMÁK, digitální obdobu Vlčího máku jako podporu pro válečné veterány. Do sbírky se zapojily tisíce lidí a podporovatelů, velký ohlas měla na sociálních sítích. Vybralo se 450…
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného vydání knihy Navzdory válečného veterána Petra Matouše. Autor ji pokřtil afghánským pískem. Nové vydání přináší téměř šedesát stran navíc, včetně zákulisí galavečera CZ Fighters For Veterans.
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy ale i ideologii a disciplínu. Jak se proměňovalo chápání obrany státu a výchovy k ní v průběhu dějin? Nad těmito otázkami se v květnu 2026 sejdou odborníci na konferenci Tváře brannosti, pořádané Vojenským…
Dnes si připomínáme 110 let od narození Richarda Tesaříka. Aktivní účastník československého zahraničního vojenského odboje za 2. světové války se svou významnou rolí v bitvách u Sokolova, o Kyjev a o Dukelský průsmyk stal jednou z legend československého exilového vojska. Mnohokrát prokázal své…
Poslední číslo Historie a vojenství letošního roku otevírá studie o československém důstojníkovi vojenské zpravodajské služby OBZ Adolfu Püchlerovi a najdete v něm i druhou část studie o výstavbě protivzdušné obrany v letech 1974–1992, tradiční rubriky Příběhy sbírkových předmětů, Vademecum…
Ve čtvrtek 27. listopadu se koná již tradiční komentované promítání filmů ze sbírek Vojenského historického ústavu. Tento rok se tvůrci cyklu zaměřili na tvorbu Československého armádního filmu v padesátých až šedesátých letech 20. století.
Využití uprchlíků jako zbraně, určené k rozvrácení území protivníka, není vynález posledních desetiletí. Příklady takto cynického a bezcitného zacházení s lidskými osudy nalezneme i v minulosti. Na 25. listopadu přichází výročí události, jež se tragicky dotkla i stovek československých občanů.
Ludvík Svoboda je částí společnosti vnímán kriticky, jako státník, který zklamal. Asi početnější část veřejnosti jej ale považuje za významnou a pozitivní postavu našich dějin. Přesto již nepatří mezi historické osobnosti, které by společnost vášnivě rozdělovaly. U příležitosti 130 let od jeho…
