Anzahl der Ergebnisse: 490
Jiří Netík byl v letech 1933 až 1997 prvním prezidentem Agrární komory ČR a poté jejím viceprezidentem.
Obě prémie se letos předávaly společně, což předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová považuje za symbolické. „Jde o naše nejprestižnější podpory špičkového výzkumu. Pomáhají zkušeným vědcům, kteří dosáhli ve svém oboru významných výsledků, i našim nadějím, jimž chceme umožnit, aby velké věci…
„Nežádáme o více peněz na dotace, ale o spravedlivější přerozdělení již existujícího balíku. Nastavené podmínky diskriminují drobné zemědělce sdružené v družstvech a jiných právnických osobách. Jsou trestáni za to, že v souladu se zemědělskou politikou České republiky i Evropské unie se rozhodli…
Nemluvilo se jenom o máku a z úst prezidenta Agrární komory ČR zazněly i informace o modifikaci Strategického plánu pro provádění Společné zemědělské politiky EU, který byl odeslán Evropské komisi. Vyzdvihl zejména povinnost neprodukčních prvků na zemědělské půdě, které bude možné plnit kombinací…
Projekt Věda fotogenická se zaměřuje na zachycení krásy a estetiky špičkového výzkumu a vědecké práce. Soutěž je určena pro všechny zaměstnance Akademie věd ČR, kteří prostřednictvím svých fotografií nabízejí jedinečný pohled na vědecké objevy, experimenty a každodenní život vědců.
Mohl byste přiblížit zaměření této mezinárodní zemědělské organizace?
Skřivánek v úvodu shrnul informace k novele zákona o SPÚ. Mimo jiné bude upraveno stanovení výše pachtovného na využívání zemědělských pozemků, a to vyhláškou MZe dle výrobních oblastí. Významně se posunou pravomoci SPÚ ve vztahu k monitoringu eroze půdy a aktualizaci BPEJ v rámci výrobních oblastí…
Výzkumné programy Strategie AV21, jejíž motem je „Špičkový výzkum ve veřejném zájmu“, podporují spolupráci pracovišť Akademie věd nejen mezi sebou, ale také s univerzitami, institucemi veřejné správy a soukromými firmami.
Z každé vědní oblasti jsme vybrali jednoho popularizátora z Akademie věd ČR – Davida Píšu z Ústavu fyziky atmosféry, Oldřicha Hudečka z Ústavu organické chemie a biochemie a Pavlu Růžičkovou z brněnského Archeologického ústavu. Odpovídali na pět otázek:
„Silné deště ve druhé polovině září, které místy přerostly až v povodně a záplavy, napáchaly škody na dosud nesklizených plodinách, uskladněné úrodě i zasetých ozimých plodinách. To úzce navazuje na živočišnou výrobu, v níž mohl být v některých případech třeba jen dočasně nedostatek krmiv pro…
