Zemědělci čelí poklesu cen pšenice, aktuálně by úrodu prodali za méně než loni
Zemědělci čelí poklesu cen pšenice, které by nyní spíše znamenaly prodej levněji než loni; hlavní důvod je dobrá tuzemská úroda a vyšší globální nabídka, doplněný vývojem cen na světových trzích. Komora varuje, že rostoucí náklady ovlivňují ekonomiku pšenice a navrhuje skladovat úrodu, až do očekávaného růstu cen na konci roku a na počátku roku 2026. Kapacity skladů jsou omezené, velká část patří Agrofertu, což posiluje vyjednávací pozici pro dodavatele a ovlivňuje ceny.
Cena obilovin a řepky podle Havla do letošního července rostla, od srpna se trend otočil. "Důvodem poklesu cen je relativně dobrá tuzemská úroda, ale také vývoj cen na světových trzích a vyšší globální produkce v porovnání s loňským rokem," řekl Havel.
Komora upozornila, že ceny pšenice se v posledních dvou letech hluboko propadly, a to až na úroveň 90. let. "V minulosti byly přitom obiloviny a řepka označovány za ekonomické tahouny tuzemské rostlinné výroby," podotkla mluvčí Agrární komory ČR Barbora Pánková.
Vzhledem k rostoucím nákladům by se cena pšenice měla podle Havla pohybovat kolem 5000 korun za tunu, aby byla pro zemědělce výhodná. "Náklady v tuzemské rostlinné výrobě rostou ve větší míře než výkupní ceny zemědělských komodit, ať už se jedná o přípravky na ochranu rostlin, pohonné hmoty nebo mzdové náklady," dodala Pánková.
Komora odhaduje, že z letošní úrody pšenice, která činí kolem pěti milionů tun, bude třetina směřovat do potravinářství. "K výrobě potravin pekárenské produkce je v ČR dlouhodobě ročně třeba něco kolem milionu tun pšenice," dodal Havel. Na výrobu krmných směsí je podle něj potřeba 2,5 až tři miliony tun a zhruba 2,5 milionu tun pšenice je pak potřeba každoročně vyvézt.
Vyvézt produkci a uspět v mezinárodní konkurenci bude ale podle Havla i Pánkové pro zemědělce výzva. Pánková uvedla, že kvůli dovozům ze zemí mimo EU se na evropském trhu hromadí zásoby obilnin, které následně ovlivňují i výkupní cenu. Havel proto radí, aby zemědělci, kteří mají možnost, úrodu uskladnili a vyčkali na vyšší cenu. "Postupný růst cen na konci letošního roku a na počátku roku 2026 avizují i termínované obchody na zahraničních komoditních burzách," uvedl.
Zemědělských skladů je ale v Česku málo a většinu skladovacích kapacit drží Agrofert, uvedl Havel. "A tím je ve výhodnější vyjednávací pozici o cenách vůči zemědělcům," řekl. Společnost Agrofert odhaduje, že jí patří zhruba 30 procent skladovacích kapacit v ČR. Uskladnění stojí 50 až 70 korun za tunu na měsíc, uvedl na dotaz ČTK mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský. "Místo pro letošní sklizeň od počátku července bylo, nyní je úroda sklizena a uskladněna. Stále ještě máme volnou kapacitu, protože byla část nových komodit už vyvezena," řekl Heřmanský.
Zemědělci většinou prodávají přímo sklizenou úrodu bez dalšího zpracování, pokud z obilnin vyrábějí pečivo nebo třeba lisují oleje z řepky, jde spíš o malé farmáře.
Havel neočekává, že by příští rok nastala významná změna v osevních plánech, možný je mírný pokles osevních ploch pšenice a naopak další navýšení u máku či sóji. "Významný vliv na rozhodování zemědělců mají výkupní ceny, problém je, že jejich vývoj nelze v dnešní turbulentní době tak, jako v minulosti, odhadovat," uzavřel Havel.
