Aktuality

FHS UK srdečně zve na Týden humanitních věd! Srdečně zveme na přednášky, workshop a výstavu

Slavíme Světový den filozofie UNESCO týdnem plným přednášek, workshopů, výstav a dalších zajímavých akcí. Letos na téma argumentace a diskuse ve veřejném prostoru.

Program Týdne humanitních věd na FHS UK

Přednášky a workshopy:

• 18. 11. 2026 16:00 | PhDr. et Mgr. Petr Wohlmuth, Ph.D. - Co měli mimozemšťané společného se světlými zítřky, aneb ideologie socialistického kosmismu jako výzkumné téma?

  Místnost: 1.02

  
  

  Anotace:

  Za mnoha sci-fi filmy a knihami, vzniklými v období socialistické diktatury, se skrývá zvláštní ideologie tzv. socialistického kosmismu. Pokud jste např. viděli slavný scifi film Ikarie XB1, nebo se začetli do jednoho ze scifi románů Ludvíka Součka, tak jste se potkali s jednou z mnoha reprezentací socialistického kosmismu. Ten byl postaven na mesianistické víře v obecnou civilizační misi komunistické ideologie, které se podaří překonat fyzikální, biologická a další omezení, kterým lidstvo čelí. Dnes je socialistický kosmismus téměř zapomenutá kulturní forma, která ovšem dobově významně napomohla sovětskému politickému modelu i udržování sovětské nadvlády ve Východní Evropě až do poloviny osmdesátých let minulého století. Zejména první poválečná generace jej často vnímala jako jeden ze zdrojů legitimity společenského zřízení: kdo by si nepamatoval první umělý objekt na zemském orbitu, sovětskou družici Sputnik? Kdo by si nepamatoval na triumfální návštěvu prvního kosmonauta Jurije Gagarina v Praze? Kdo by si nepamatoval na prvního československého kosmonauta Vladimíra Remka? Přestože oficiální instituce šíření této ideologie prezentovaly jako formu vědecké a také ateistické výchovy, kosmismus měl vždy silné autoritářské, para-religiózní a esoterické rysy: kosmonauti byli reprezentováni jako moderní svatí a transcendentní kosmistické principy vycházely z ruských mesianistických filosofů „kosmistů“ konce 19. století. Dnes ideologie socialistického kosmismu ožívá ve svých nejvíce toxických formách v rámci tzv. eurasijské ideologie, na které je postaven ruský diktátorský režim Vladimíra Putina. Je proto stále velmi aktuální a naléhavé tento fenomén studovat.

  
  

• 18. 11. 2026 18:00 | Společnost pro kognitivní vědu – Trochu jiná debata o AI

  Místnost: Aula Jana Sokola

  
  

  Anotace:

  Dr. Juraj Hvorecký a jeho hosté budou debatovat o umělé inteligenci, jejím místě v dnešním světě a hrozbách, které představuje. Pozvání přijali antropoložka technologií doc. Eva Šlesingerová z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a kybernetik doc. Matěj Hoffman z Fakulty elektrotechnické ČVUT.

  
  

• 19. 11. 2026 14:30 | Mgr. Lucie Winklerová, Mgr. Jaroslav Novotný, Ph.D. - Sokratovské dialogy

  Místnost: 1.02

  
  

  Anotace:

  Máte někdy pocit, že si lidé už hlavně skáčou do řeči a málokdo opravdu přemýšlí? Neo-Sokratovský rozhovor je prostor, kde se na chvíli zpomalí. Kde se nehledají rychlé argumenty, ale poctivé odpovědi na otázky. Kde není ostuda nevědět.

  Na neo-sokratovských rozhovorech vycházíme z životních zkušeností účastníků, ne z knih. Nezajímají nás rychlé povrchní odpovědi AI, ale rádi přicházíme věcem na kloub ve společném rozhovoru. Pokud vás baví hlubší rozhovory, možná je to přesně pro vás.

  Limitovaný počet účastníků a účastnic na 12 osob.

Přednášky „na zkoušku:“

• 18. 11. 2026 10:00 | Mgr. Josef Kružík, Ph.D. – Uvedení do křesťanské filosofie

  Místnost: 0.02

  
  

  Anotace:

  Kurs je uvedením do křesťanské filosofie či — obecněji a přesněji řečeno — myšlení, a to prostřednictvím interpretace Zjevení Janova. V rámci kursu budou představeny základní koncepty křesťanské filosofie, a to na pozadí či v kontrastu k tradici antické filosofie: zejména bude předvedeno nové rozumění vztahu člověka a Boha, přeznačení konceptu času, který je chápán ve vztahu k věčnosti, nově nastolená otázka lidské svobody v dějinách a též problém dějin jako takový, včetně fenoménů jako je historicismus, chiliasmus či eschatologie. Pozornost bude též věnována i subtilnějším problémům, jako je problém nové kosmologie, psychologie, a též dílčích psychologický fenoménů jako svědomí, tíseň či trpělivost. Na semináři bude v ZS probrána a okomentována první část novozákonní knihy Zjevení Janovo (kapitoly 1-11) s důrazem na historický, literární, náboženský a kulturní kontext daného spisu. Pozornost bude věnována svébytnému literárnímu žánru apokalypsy, paralelám ke starším židovským apokalyptickým textům, náboženským, politickým a kulturním reáliím a konečně komplikovanému náboženskému symbolismu. K Apokalypse budeme přistupovat z nejrůznějších metodický perspektiv (historistický, preteristický, idealistický či futuristický výklad), a to se zvláštním zřetelem k jeho dějinnému působení. Vůdčí bude pro nás zejména augustinovské a tomistické čtení, které do značné míru určilo způsoby jeho interpretace, jež následně ve značné míře spoluurčila duchovní a kulturní ráz Evropy.

  
  

• 18. 11. 2026 13:00 | Mgr. Josef Kružík, Ph.D. – Platónovy dialogy IV. (Zákony, Epinomis)

  Místnost: 0.02

  
  

  Anotace:

  V dalším díle platónských intepretací se zaměříme na Platónovo patrně poslední dílo, a sice rozsáhlý spis Zákony o dvanácti knihách, a jednak na pravděpodobně pseudoplatónskou Epinomidu, která k nim představuje dovětek či apendix, občas označovaný též přímo za jejich třináctou knihu. První třetina Zákonů je věnována spíše teoretickým úvahám stran dokonalé obce, počínaje pátou knihou začíná Platón konstruovat zákonodárství konkrétní krétské osady jménem Magnésia. Pro Platóna není žádná oblast lidského život nezajímavá či tabu, a tak se kromě trestního práva či zákonů proti bezbožnosti dočkáme též obsáhlého výkladu rodinného práva, výkladu o tom, kdo a kdy může používat alkoholické nápoje či propracovaných pravidel sexuálního života. Epinomida na Zákony těsně navazuje, jakkoliv dramaturgicky je na ně naroubována poněkud násilně: jejím cílem je dopracovat v Zákonech nedořešenou otázku, jaká je povaha moudrosti, kterou si musí osvojit vládci obce, a jakým způsobem má vůbec probíhat jejich výchova. Autor ztotožňuje tuto moudrost se specifickým typem kosmické zbožnosti, založené v duchovně pojaté astronomii: to jest v astronomii, jejíž premisou je, že duše vládne tělu a nebeská tělesa jsou buď přímo bohové či sochy či obrazy bohů, a jejímž cílem je nahlédnout jednotu všech nebeských pohybů, a tudíž jednotu veškeré FYSIS. Tato zbožnost by měla být obcí systematicky rozvíjena v rámci obecního kosmického náboženství, které je nejlepší cestou k tomu, aby obec byla zbožná, nakolik lze, moudrá, nakolik lze, a též blažená, nakolik lze. V semináři se pokusím představit možné čtení Zákonů ve dvou kontextech: jednak v kontextu domýšlení, přeznačení či korekcí autorových úvah o dokonalé obci tak, jak je známe zejména z Ústavy, druhým kontextem je pak souvislost s dialogy Timaios-Kritias, zejména pak ohled kosmologického založení zbožnosti v X. knize Zákonů a úvah o lidské přirozenosti. V obou těchto ohledech může být studium Zákonů nanejvýš prospěšné, nehledě na to, že současně skýtá nepřeberné množství fascinujících vhledů do Platónovy doby a kultury. Seminář bude tentokrát o něco málo náročnější, doporučuji ho zejména těm studentům, kteří již mají s platónskou filosofií alespoň základní zkušenost (tj. absolvovali minimálně úvod do filosofie či lépe některý z platónských seminářů).

  
  

• 19. 11. 2026 14:30 | doc. PhDr. Martin Musílek, Ph.D. - Dějiny každodennosti I.

  Místnost: Aula Jana Sokola

  
  

  Anotace:

  Problematika dějin každodennosti je prezentována jako interdisciplinární obor přinášející formou sond a exkurzů vhled do sociálního prostředí šlechtického dvora, města a venkova ve středověku a raném novověku. Pozornost je rovněž věnována problematice cestování, mentalit mnišství a každodennímu životu v klášteře. Výklad je doplněn ukázkami písemných, hmotných a ikonografických pramenů.

  
  

• 19. 11. 2026 16:00 | doc. PhDr. Martin Musílek, Ph.D. - Dynastie III. Jagellonci

  Místnost: Aula Jana Sokola

  
  

  Anotace:

  Vládnoucí panovnické rody a dynastie hrály významnou úlohu (nejen) v evropských dějinách. Přednáška se zaměří na představení konkrétních panovnických rodů, které vládly od raného středověku až do prvních desetiletí 20. století v českých zemích (I. Přemyslovci, II. Lucemburkové, III. Jagellonci. České země v době poděbradské a jagellonské 1439–1526, IV. Habsburkové 1526–1792 a V. Habsburkové 1792–1918). Důležitou součástí kurzu bude představení širšího kontextu doby, politicko-mocenské situace, vývoje hospodářství a společnosti, každodennosti, konfesijních střetů apod. Důraz bude kladen také na lesk a bídu dvorského života, stejně jako na roli žen či proměny pohledu na výchovu dětí v průběhu staletí. Stranou nebude ponechán ani stavebně-historický a architektonický vývoj panovnických rezidencí, sídelních paláců, hradů a zámků, včetně mnohdy luxusního uměleckého a mobiliářového vybavení jejich interiérů. Také následovníci trůnu a panovníci měli své sny, touhy a ambice. Umožní-li to dochované písemné prameny, pozornost bude formou stručných biografických medailonů zaměřena na konkrétní osudy či na rozkrývání motivů konání a jednání významných rodových příslušníků. Jednotlivé kurzy na sebe budou v chronologickém pořadí volně navazovat.

  
  

• 19. 11. 2026 13:00 | Mgr. Martin Heřmanský, Ph.D. - Subkultury mládeže

  Místnost: 0.02

  
  

  Anotace:

  Současná komplexní společnost je charakteristická značnou heterogenitou, s níž je spojen vznik a existence mnoha různorodých sociálních uskupení. Subkultury mládeže představují jeden z význačných konceptů, který umožňuje tuto heterogenitu a z ní vzešlé kolektivity zkoumat. Kurz se bude zabývat výkladem konceptů, skrze něž lze těmto formacím (subkulturám, post-subkulturám, neo-kmenům, scénám) porozumět. Na příkladech subkultur jako je punk, techno, hip hop, emo, metal, hardcore, straight edge, graffiti, skinheadi, gothici nebo skejťáci bude pojednáván jednak vývoj uvažování o subkulturních formacích (od deviace přes třídní ukotvení až po otázku vkusu) a jednak hlavní analytické koncepty subkulturního stylu, identity a autenticity, společně s koncepty hierarchizace, rezistence, ideologie či praxe. Na jejich základě se pak bude kurz věnovat tématům genderu v subkulturách, reakcí dominantní společnosti, politizace subkultur, vyrůstání a stárnutí v subkulturách či globalizace a specifik subkultur v post-socialistických státech.

  
  

Doprovodný program:

• 16. 11. 2026 – 20. 11. 2026: Výstava Medieval Languages

  Dvorana 0. podlaží

  
  

  Anotace:

  Step into the rich world of medieval European languages and marvel at their literary heritage.