Začínají platit nová pravidla pro obaly. Česko žádá jasnější výklad, firmy čekají roky změn

„Datum 12. srpna 2026 neznamená, že všechny nové povinnosti musí firmy splnit okamžitě. PPWR zavádí přechodná období a jednotlivé požadavky budou nabíhat postupně. Mezi první změny patří omezení tzv. věčných chemikálií PFAS v potravinových obalech. Od srpna tak například nebude možné na trh uvádět obaly s koncentrací PFAS nad stanovený limit. Zároveň se zavádí povinnost výrobců vypracovat EU prohlášení o shodě a technickou dokumentaci k obalům uváděným na trh a označit je základními informacemi a údaji o výrobci či dovozci,“ shrnuje novinky ministr životního prostředí Igor Červený.

PPWR tak představuje několikaletý proces změn, který se nebude týkat pouze samotných obalů, ale také výrobních procesů, dodavatelských řetězců a dokumentace.

Od roku 2028 má být například na obalech používáno harmonizované označení materiálového složení. Od roku 2030 pak nastoupí zásadní požadavky na minimalizaci obalů, jejich recyklovatelnost, podíl recyklovaných plastů a opětovné použití. Některé druhy jednorázových plastových obalů budou zakázány. Další cíle a zpřísnění jsou nastaveny pro roky 2035 a 2040.

Nejasnosti mohou komplikovat přípravu firem

Povinnosti účinné od srpna 2026 zatím koncoví spotřebitelé přímo nepocítí, dopadají zejména na výrobce, producenty, případně dodavatele obalů a další subjekty v celém řetězci. Dotčené firmy budou muset postupně reagovat na nové požadavky na recyklovatelnost a složení obalů, podíl recyklovaných materiálů, jejich minimalizaci, opětovné použití nebo označování.

Ze strany Evropské komise však stále zůstávají klíčové definice a metodiky nevyřešeny, což s sebou přináší právní nejistotu, upozorňuje ministr Igor Červený: „Principy, které vedly ke vzniku celé legislativy PPWR, byly spíše pozitivní. Problémem je však provedení. Chybí klíčová pravidla, například k označování obalů, jednoznačný výklad k definicím, kritériím recyklovatelnosti nebo požadavkům na zákaz určitých druhů obalů. To může vést k tomu, že firmy budou muset požadované kroky opakovat, místo aby provedly jednu promyšlenou změnu. Již dnes se na nás obracejí podniky a profesní svazy s tím, že jejich dodavatelé nevědí, jaké obaly mají připravovat, protože jednotliví odběratelé i různé členské státy požadují rozdílná řešení. Výsledkem tak paradoxně není rychlejší cirkularita, ale nejistota, odkládání investic a riziko opakovaných nákladných změn. Ty se přitom podle některých zdrojů dopadové studie EK odhadují až na 54 miliard eur, které bychom mohli při rozumnějším nastavení Evropě z velké části ušetřit.“

Česko své připomínky předložilo Evropské komisi při politických jednáních a také prostřednictvím oficiálního dokumentu v rámci Rady ministrů životního prostředí v červnu 2026, v němž požadovalo mimo jiné jasnější metodické pokyny a předvídatelný harmonogram vydávání prováděcích aktů. Český požadavek podpořilo písemně i ústně během poslední Rady 14 členských států EU.

„Díky úsilí expertů MŽP se na pracovní úrovni podařilo vyjasnit například povinnosti k měření PFAS nebo značení potravinových obalů. Řada nejasností ale stále přetrvává a potřebujeme, aby byly odpovědi Evropské komise promítnuty do oficiálních evropských dokumentů a platily jednotně pro všechny členské státy,“ doplňuje ministr Igor Červený. Resort tak bude v jednáních s Evropskou komisí a dalšími členskými státy pokračovat.

Jak dopadnou změny na spotřebitele

Spotřebitelé změny pocítí postupně především v podobě nového označování, menšího množství zbytečných obalů a většího podílu recyklovatelných či opakovaně použitelných obalů. Od roku 2030 se některé typy jednorázových plastových obalů přestanou na trhu objevovat, například vybrané obaly pro jednotlivé porce potravin a nápojů nebo některé jednorázové obaly v oblasti pohostinství a ubytovacích služeb (např. tácky, talíře, kelímky, sáčky, krabičky, mini obaly na kosmetické, hygienické a toaletní potřeby v hotelích apod.). Evropská komise má k těmto požadavkům vydat doplňující pokyny do 12. února 2027.

Dodržování požadavků PPWR budou v ČR kontrolovat různé dozorové orgány podle typu obalu a výrobku. Jedná se zejména o Českou obchodní inspekci nebo Českou inspekci životního prostředí, která se zaměřuje zejména na zpětný odběr a využití obalových odpadů. V rámci přípravy adaptační novely zákona o obalech se současně diskutuje o možných úpravách kompetencí jednotlivých kontrolních orgánů.

Více informací

• FAQ k nařízení PPWR

• Pokyny k implementaci PPWR