Matka musela vyjít s méně než třemi tisíci měsíčně. Ombudsman upozornil úřad na chybu v souvislosti s přechodem na superdávku

Dříve se žena mohla spolehnout na příspěvek na bydlení ve výši 8000 korun, ten jí ale kvůli přeplatku za energie úřad snížil na necelé dva tisíce. Z důvodu přechodu na superdávku už v této výši zůstal. „Náklady na bydlení vychází ženu, která se čerstvě stala matkou, na 15 500 korun. Dohromady pobírá žena mateřskou spolu s příspěvkem na bydlení ve výši 18 000 korun. S tím, co jí po zaplacení nájmu zbyde, není možné uživit sebe a už vůbec ne dítě, které sotva přišlo na svět,“ shrnul ombudsman Stanislav Křeček.

Žena se na něj obrátila poté, co v prosinci minulého roku marně žádala úřad o dávku mimořádné okamžité pomoci na potraviny, drogerii a oblečení pro dítě. „Úřad žádost mladé matky odmítl s tím, že v Brně, kde žena bydlí, je obvyklý nájem za byt v rozměrech 41m2 pod 7000 korun. To však absolutně neodpovídá realitě trhu,“ zhodnotil ombudsman. Žena se proti rozhodnutí úřadu neodvolala. Z peněz jí nezbývalo dost na okopírování dokumentů, který úřad pro odvolání vyžadoval.

Dávka mimořádné okamžité pomoci, o kterou čerstvá matka žádala, měla přitom sloužit na pokrytí nestandardních situací v souvislosti s přechodem na superdávku. Uvádí to metodický pokyn Ministerstva práce a sociálních věcí, kterým se mají úřady práce řídit . „Narození dítěte za takovou nestandardní situaci považuji. Příchod potomka na svět nemůže být zohledněný v dávce na bydlení. Zároveň žena nemohla žádat o přídavek na dítě, protože se jí dcera narodila na konci září,“ dodal ombudsman s tím, že o přídavek na dítě bylo možné zažádat do 30. září 2025.

Úřad práce na výhrady ombudsmana nakonec reagoval tím, že uznal chybu a přiznal ženě mimořádnou dávku za měsíc listopad a prosinec – celkem přes osm tisíc korun.