UniverZ: Tramvaj bez řidiče? Zatím alespoň za branou depa. Autonomii brzdí legislativa Od autonomního depa k autonomní tramvaji
Vývoj autonomních tramvají postupuje pomalu hlavně kvůli legislativním překážkám, přesto však vědci ze Západočeské univerzity a technici ze Škoda Group dosáhli významného pokroku. V Plzni již funguje systém s antikolizní technologií, která pomáhá řidiči bránit nehodám, a ve finském Tampere testují autonomní provoz tramvaje uvnitř depa, což je důležitý krok k plné autonomii. Další výzkum se zaměřuje na monitorování bezpečnostních scénářů kolem tramvaje pro zvýšení ochrany cestujících i okolí.
Vizionářů je zatím málo. A těm dopravním podnikům, které by chtěly mít tramvaj bez řidiče, ještě brání legislativa. Vědci ze ZČU a vývojáři ze Škoda Group přesto ukazují, že i malé kroky přinášejí bezpečný provoz. Ve finském Tampere teď testují depo, ve kterém se tramvaj pohybuje sama.
První plzeňské tramvaje mají od letoška ve výbavě systém, který ještě před dvěma lety testoval přímo na smyčce u Západočeské univerzity projekt s názvem Didymos. Antikolizní technologie dokáže řidiče včas upozornit na překážku a v krajním případě sama zabrzdit. Už to, že se tento opatrný krok směrem k autonomii podařilo dostat z testování do reálného provozu, považují Lukáš Picek z Fakulty aplikovaných věd ZČU a Josef Volek ze Škoda Group za malé vítězství. Vývoj tím ale nekončí. V posledních měsících oba často míří do Finska, aby v tamním depu otestovali tramvaj a dispečink, díky kterému do něj vůz po směně umí zajet úplně sám.
„V depu je menší pohyb osob a tak je vlastně takovým mezikrůčkem k tomu, aby tramvaj mohla v budoucnu jezdit i někde v provozu. Je to takový lišácký krůček, jak si to zjednodušit, ale díky tomu můžeme reálně ty systémy testovat," vysvětlil Lukáš Picek z FAV ZČU.
A proč se autonomní depo a autonomní tramvaj testují až ve Finsku? Důvodem není, že by Plzeň neměla know-how, univerzitu nebo nové tramvaje. Poslechněte si víc na Spotify v podcastu UniverZ, který spojuje vědu, zajímavosti a příběhy nejen z univerzitního prostředí.
V laboratoři i v kontrolovatelném terénu se mezitím rodí další plán. „Vzniká další projekt, jehož cílem je, že tramvaj si bude umět monitorovat svůj perimetr. Tedy na základě kamer pozná různé nebezpečné scénáře nebo scénáře, kde jsou ohrožení lidé, například že někdo je moc blízko tramvaje, je o ní opřený, nebo se, nedej bože, zachytí někde ve dveřích," dodal Josef Volek.
Poslechněte si víc v podcastu UniverZ níže nebo na Spotify.
Západočeská univerzita v Plzni
