Případ říčky Trkmanky potvrdil, že ani po zkušenosti s Bečvou nemáme jasná pravidla pro zvládání havárií
„Už při přípravě novely jsem upozorňoval ministerstvo, že pravidla pro to, kdo má likvidaci havárie vést a jak při tom postupovat, nejsou jasná. Mé připomínky ministerstvo nevyslyšelo. Bez toho, aby úřad věděl, jak má zneškodňování havárie řídit, postrádá novela vodního zákona smysl,“ tvrdí ombudsman Stanislav Křeček. Dodává, že ministerstvu se v novele podařilo nastavit pravidla pro ohlašování havárie, další úpravu pravidel však považuje za naléhavou. „Vyzvali jsme ministerstvo, aby nejpozději do začátku roku 2025 připravilo novelu prováděcí vyhlášky. Už dříve jsme požadovali, aby vydalo také metodiku, která upřesní, co mají jednotlivé subjekty při havárii dělat a jak má odpovědný úřad práce řídit,“ doplňuje ombudsman.
Ekologická katastrofa na řece Bečvě v roce 2020 poukázala na nedostatky ve vodním zákoně. Ombudsman se proto obrátil na ministerstvo, aby ohlašování havárií zpřehlednilo. Dále požadoval, aby ministerstvo upřesnilo, který úřad odstraňování havárie řídí, a vyjasnilo, v čem práce spočívají. O tři roky později se situace opakovala na případě říčky Trkmanky. Šetření postupu úřadů při likvidaci tamní havárie ombudsman letos v říjnu ukončil. Vyplynulo z něj, že práce řídila Česká inspekce životního prostředí. Řídit práce však měl vodoprávní úřad Kyjov a Krajský úřad Jihomoravského kraje. Pokud ministerstvo nepřipraví novelu prováděcí vyhlášky v souladu s tím, co doporučuje ombudsman, hrozí, že budou nejasnosti v řízení likvidací havárií přetrvávat.
