Noc důstojnosti se i letos koná pod záštitou veřejného ochránce práv. V pondělí 8. ledna si lidé v Kanceláři ombudsmana připomenou situaci lidí s mentálním postižením a uctí památku Doroty Šandorové

Jsou ústavy přežitkem minulosti nebo nezbytnou součástí systému sociální a zdravotní péče? Co brání procesu deinstitucionalizace ústavních služeb? Kdo chrání lidi v ústavních zařízeních před špatným zacházením a je tato ochrana dostatečná? Jak jsou dostupné služby pro lidi, jejichž chování je popisováno jako náročné na péči? Jak je to s problematikou nadměrné medikace lidí v ústavech?

To jsou hlavní otázky, o kterých budou s právníky Kanceláře ombudsmana v pondělí diskutovat radní Jihomoravského kraje pro sociální politiku Jana Leitnerová, ředitel domova se zvláštním režimem Emin zámek Vít Janků nebo Hana Šimáčková ze spolku Nebuď na nule. Vystoupí i Filip Pluhař z organizace Děti úplňku, ta Noc důstojnosti iniciovala a je jejím hlavním organizátorem.

„Doufám, že díky akcím jako je Noc důstojnosti a především díky naší práci přestávají být lidé s postižením neviditelní. Péče o ně se v Česku stále soustřeďuje především do velkých ústavů, z toho pak vyplývají mnohé problémy,“ uvedl ombudsman Stanislav Křeček.

Právě veřejný ochránce práv v Česku monitoruje práva lidí s postižením a zasazuje se o řešení systémových nedostatků, které lidem s postižením brání žít důstojně a nezávisle. Ombudsman opakovaně například poukázal, že špatné zacházení s lidmi s postižením v zařízeních sociálních služeb má i systémové příčiny. Zařízení například nejsou připravená na práci s lidmi s takzvaně náročným chováním.

„Je mi smutno z toho, že zásadní změny ke zlepšení podmínek lidí s chováním náročným na péči trvají dlouho. Přál bych si, aby každý člověk bez ohledu na své postižení či nemoc mohl žít důstojně. Bohužel to tak u spousty lidí není,“ zhodnotil zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm. Ten spolu s ministrem práce a sociálních věcí nebo zmocněnkyní vlády pro lidská práva vystoupí na Noci důstojnosti v Praze.