Den plný nových výzev v Rose
Z Výroční zprávy DCHB: Rok 2025 v Diecézní charitě Brno byl o lidech, kteří neztratili naději ani v nejtěžších časech. Naši pracovníci a dobrovolníci v deseti oblastních Charitách byli nablízku nemocným, seniorům i rodinám bez zázemí, aby jim pomohli najít pevnou půdu pod nohama. Pojďte se podívat na konkrétní příběhy z našich služeb, ve kterých se lidskost a profesionální podpora stávají skutečnou oporou v nouzi.
Rosa – denní stacionář v Bystřici nad Pernštejnem je místo, kam se klienti s mentálním a kombinovaným postižením každý den rádi vracejí a kde společně tráví čas. Den má svůj rytmus, klid i obyčejné chvíle. Vše má svůj význam.
Ráno začíná přivítáním a pomalu se rozbíhají dopolední aktivity. U stolu sedí dvě klientky spolu s pracovnicí a společně tvoří masopustní masky. Pracovnice práci vede a pomáhá klientkám s detaily. Každá pracuje svým tempem, ale je vidět, že si rozumějí. Občas se zastaví, něco si řeknou a zasmějí se.
K dispozici mají klienti i snoezelen. Tlumené světlo, klidná hudba a jednoduché podněty vytvářejí úplně jinou atmosféru. Jedna z klientek uléhá na vodní lůžko. Pracovnice ji přikrývá zátěžovou dekou a tiše mluví. Během chvíle je vidět, jak se klientka uvolňuje. Druhá klientka sedí na zemi u světelné tabule. Pracovnice je u ní a reaguje na to, co kreslí a říká. Společně si povídají o tom, jak se dnes cítí.
V tělocvičně panuje úplně jiná energie. Patrik je tu s pracovnicí a hned je jasné, co dnes bude na programu. „Pustíme si něco?“ ptá se a společně vybírají hudbu. Během chvíle si zpívají všichni.
Vašek je v keramické dílně a s podporou pracovnice dokončuje anděla. Je soustředěný a nenechá se rušit. Pracovnice ho jen jemně usměrňuje a nechává mu prostor. Na chvíli se zastaví, prohodí pár slov a zase se vrací k práci.
O pár kroků dále je rukodělná dílna, kde se připravují výrobky na jarní jarmark. U stolu sedí tři klienti společně s pracovnicí, která je vede a pomáhá jim s jednotlivými kroky. Na stole postupně přibývají hotové výrobky. „Tady to mám nejradši,“ říká Michal, „když vidím, co všechno uděláme.“ Pracovnice se usměje a dodává, že právě tohle Michala nejvíc motivuje.
Nácvik dovedností je také součástí denního programu. U jednoho stolu pracuje klient na počítači, vedle si druhý procvičuje psaní. Každý plní úkol svým tempem, ale vždy v přítomnosti pracovnic.
Ve společenské místnosti probíhá trénink paměti. Pracovnice zadává otázky a pomáhá s odpověďmi. Po chvíli se role obrací. „Jaké je hlavní město Portugalska?“ ptá se bezprostředně Šimon a netrpělivě čeká na odpověď. Když nastane krátké zaváhání, s úsměvem dodává: „Chtělo by to zopakovat.“ Reakci doprovází chápavý úsměv.
Blíží se čas oběda a všichni se postupně scházejí v jídelně. Je tu běžný ruch, povídání i přípravy. Dopoledne uteklo velmi rychle. Zůstává hřejivý pocit z toho, že bylo pro uživatele charitního stacionáře plné nových dovedností, klidu i radosti z dobře vykonané práce.
Foto: Richard Bouda
https://dchb.charita.cz/clanky/aktualne-clanky/den-plny-novych-vyzev-v-rose