dTest: Čaj matcha – rozdíly v kvalitě jsou výrazné, problémem může být hliník i chuť

Laboratorní analýzy se zaměřily jak na obsah benefitních látek, jako jsou kofein a antioxidanty, tak i na pesticidy, těžké kovy a hliník, který se přirozeně vyskytuje v půdě a čajovníky jej během růstu ukládají do listů. Právě hliník se ukázal jako nejproblematičtější. Dlouhodobý nadměrný příjem hliníku může vést k poškození nervového systému či ledvin, případně negativně ovlivnit reprodukční schopnosti či vývoj kostí. Jeho obsah se u jednotlivých výrobků výrazně lišil. „U části testovaných vzorků by každodenní pití jednoho šálku mohlo významně přispět k naplnění nebo dokonce překročení tolerovatelného týdenního příjmu hliníku,“ upozorňuje šéfredaktorka spotřebitelského magazínu dTest Hana Hoffmannová. Je také třeba si uvědomit, že hliník přijímáme i z dalších potravin, například z čokolády, kakaa nebo špenátu.

Vedle hliníku laboratoř sledovala také přítomnost pesticidů. Přestože většina testovaných čajů byla deklarována jako bio a laboratorní výsledky to potvrdily, u čaje značky Šufan byla zjištěna stopová přítomnost pesticidu flufenoxuronu. Nález byl sice velmi nízký a pravděpodobně souvisel s nezáměrnou kontaminací, přesto ukazuje, že ani bio označení nemusí být absolutní zárukou nulových reziduí.

Rozdíly v čaji matcha se projevily i v senzorickém hodnocení. Ochutnávka ukázala, že většina testovaných výrobků nabízí spíše průměrný chuťový zážitek. Hodnotitelé u řady vzorků kritizovali nadměrnou hořkost, svíravost, nevýraznou chuť nebo chybějící charakteristickou chuť umami, tak typickou pro asijskou kuchyni. Některé čaje měly také méně atraktivní barvu či aroma, které neodpovídalo očekáváním spojovaným s kvalitní matchou.

Specifickou kategorií byly ochucené nápoje typu matcha latte, zastoupené dvěma výrobky. U nich test potvrdil, že obsah samotného čaje je nízký, což se promítá jak do nižšího obsahu kofeinu a antioxidantů, tak do celkového nutričního přínosu. „Spotřebitelé by proto měli počítat s tím, že tyto výrobky nelze srovnávat s čistou matchou, čaj je v nich pouze minoritní složkou,“ připomíná Hoffmannová.

Test se zaměřil i na informace na obalech. V několika případech chyběly údaje o zemi původu – podle vyhlášky lze slovem matcha označit jen mletý zelený čaj z Japonska, ale zastoupen byl i čínský produkt společnosti Wolfberry, značky Venira a Health Link zemi původu vůbec neuvedly. Jindy nebylo uvedeno bio označení, což může spotřebitele mást při výběru. Přitom právě původ a způsob pěstování hrají u matchy významnou roli.

Výsledky testu ukazují, že matcha rozhodně není uniformním produktem a kvalita se může produkt od produktu výrazně lišit. „Matchu nemusíte odmítat, příležitostný šálek rozhodně nepředstavuje riziko, v případě pravidelného užívání je ale dobré konzumovat nanejvýše 3 g prášku denně. Stejně tak sledujte informace na obalech a nepodléhejte představě, že každý výrobek s označením matcha automaticky znamená vysokou kvalitu a přínos pro zdraví,“ uzavírá za dTest Hana Hoffmannová.

Výsledky testování čaje matcha jsou k dispozici v únorovém vydání časopisu dTest a na webových stránkách spotřebitelské organizace.

Kontakt pro média:

Lucie Korbeliusová, [email protected], tel.: +420 604 556 874

dTest, o.p.s. je největší českou spotřebitelskou organizací, která v ČR působí již od roku 1992. Je vydavatelem spotřebitelského časopisu dTest, na jehož stránkách jsou publikovány výsledky nezávislých a objektivních testů produktů, varování před nebezpečnými a zdravotně závadnými výrobky, informace o spotřebitelských právech a rady, jak tato práva účinně uplatňovat. dTest je součástí mezinárodní organizace International Consumer Research and Testing (ICRT) a evropské spotřebitelské organizace BEUC.

Poradenská linka časopisu dTest – 299 149 009 – je v provozu každý pracovní den od 9 do 17 hodin a spotřebitelé na ní mohou konzultovat s právními poradci dTestu nejrůznější spotřebitelské problémy, a to za cenu běžného tarifu volání. Od spuštění v roce 2010 této možnosti využily již desetitisíce spotřebitelů a poradenská linka časopisu dTest se tak stala první a nejvyhledávanější cestou k řešení potíží, se kterými se zákazníci na trhu setkávají.