Do roku 2030 se má polovina produkce bioplynu používat na výrobu biometanu. Přijdeme tak o cenné služby flexibility bioplynových stanic, říká prof. Knápek z FEL ČVUT
V tuzemsku funguje zhruba 574 bioplynových stanic. Většina vyráběného bioplynu z těchto stanic se používá na výrobu elektřiny. Aby Česko naplnilo Akční plán podpory rozvoje využívání biometanu, má se zhruba polovina těchto bioplynek transformovat na biometanové stanice.
Oproti výrobě elektrické energie z fotovoltaických panelů či větrných elektráren mají bioplynové stanice výhodu: elektřinu mohou vyrábět i v době, kdy nesvítí slunce a nefouká vítr. Tím poskytují cenné služby flexibility k vyrovnání distribuční sítě elektřiny. „V okamžiku, kdy je transformujeme na biometanové stanice, o tuto flexibilitu přicházíme,“ uvedl prof. Jaroslav Knápek, vedoucí katedry ekonomiky, manažerství a humanitních věd Fakulty elektrotechnické ČVUT, v podcastu Pod proudem na serveru Obnovitelně.cz.
Společně s Adamem Moravcem, vedoucím bioplynové sekce sdružení CZ Biom – České sdružení pro biomasu, v podcastu mluvili o současném stavu bioplynových stanic a výrobě biometanu v České republice.
Nejvíce bioplynových stanic v Česku vznikalo mezi lety 2008 a 2012. Jejich předpokládaná technická životnost je kolem 20 let, proto se pomalu dostáváme do situace, kdy valná většina bioplynek bude dožívat a zároveň jim končit provozní podpora.
„Otázkou je, jestli investoři půjdou cestou pokračování provozu bioplynových stanic, nebo jestli půjdou cestou transformace do produkce biometanu. Nebo se dokonce nabízí třetí a v zahraničí velmi diskutovaná kombinovaná cesta,“ upozornil prof. Knápek.
S Adamem Moravcem z CZ Biom se shodují, že současné systémové podmínky a státní podpora bioplynových stanic není konzistentní a investory dostatečně nemotivuje. Podle Moravce by se měla podpora bioplynek ubírat podobným směrem jako v Německu, a to pásmovou podporou. „Podpora by byla vyplácena jen v ranních a večerních špičkách, aby donutila zdroje k flexibilitě,“ vysvětlil v podcastu Moravec.
Bioplynové stanice, které v současné době fungují na principu 24/7 (tedy v zásadě trvalý provoz), by např. ve dvou denních blocích utlumily výrobu elektřiny a uvolnily pásmo v denní době právě výrobě elektřiny z fotovoltaiky a dalších zdrojů. Soustředily by se tak na produkci v časových pásmech mimo špičky výroby elektřiny z fotovoltaických elektráren. Tento pásmový provoz je možný díky akumulační kapacitě plynojemu, do kterého se ukládá průběžně produkovaný bioplyn z fermentoru. Efektivně by se tak zvýšil prostor pro produkce levnější elektřiny z fotovoltaických elektráren v denních pásmech a výroba elektřiny v bioplynové stanici by se naopak soustředila do časových pásem, kdy naopak fotovoltaické elektrárny nevyrábějí.
Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze
