Piráti na semináři s Turkem zdůraznili nutnost dlouhodobého plánu a připomněli Manifest energetické udržitelnosti
Opakující se energetické krize, cenové výkyvy i rostoucí geopolitická nejistota znovu ukázaly, jak zranitelná Česká republika zůstává v otázce energetické bezpečnosti. Právě proto předseda Pirátů Zdeněk Hřib uspořádal v Poslanecké sněmovně odborný kulatý stůl „Větrná energetika v Česku: mezi potenciálem, odporem a realitou“, který posouvá diskusi o současném stavu větrné energetiky. Na semináři zdůraznil několik bodů, které Piráti navrhují, a které by lidem pomohly čelit akuální i dlouhodobé krizi, Řeč byla i o hlavních bariérách větrné energetiky a podmínkách, za nichž může být její další rozvoj v České republice dlouhodobě udržitelný a společensky přijatelný.
„Dovážíme 42 procent energie. To znamená, že lidé v Česku ročně platí 130 miliard korun jen za dovezenou energii. Větrníky a soláry nejsou jen otázkou ochrany klimatu, ale především bezpečnosti. A peněz, samozřejmě. Je jasné, že větrná energie neobsáhne zdaleka potřeby Česka, ale je zásadní součástí bezpečného a soběstačného energetického mixu. A ten nutně potřebujeme,“ uvedl předseda Pirátů Zdeněk Hřib.
Diskuse na semináři vycházela z přesvědčení, že snižování závislosti na fosilních palivech již dávno není jen otázkou ochrany klimatu, ale také otázkou bezpečnosti, suverenity a ekonomické stability. Česká republika i celá Evropa totiž zůstávají silně závislé na dovozu energie, což se v době mezinárodních krizí okamžitě promítá do cen pro domácnosti i firmy.
„V dnešní době už není debata o tom, jestli v Česku stavět nebo nestavět větrné elektrárny. Není ani o jejich přínosech pro stávající energetickou síť. Jsme v té fázi společenské debaty, kdy se musíme bavit o tom, jak odemknout přínosy větrných elektráren tak, abychom minimalizovali negativní dopady na rodiny i krajinu a zároveň měly pro místní komunity viditelný přínos. Mě osobně jen mrzí, že jsme o mnoho let pozadu za okolními státy, které už tento funkční kompromis dávno našly. Věřím ale, že se podaří tento konsensus najít a využít naplno výhod, které lokální decentralizované zdroje jako vítr mají pro naši energetickou bezpečnost.” Doplňuje vedoucí expertního týmu Pirátů v oblasti ekonomiky Václav Vislous.
„Když mluvím o energetické bezpečnosti, mluvím i o naprosto nutné decentralizaci zdrojů energie. Vidíme to dnes a denně na Ukrajině. Rusko útočí na velké elektrárny a teplárny. A Ukrajina tak na vlastní kůži pociťuje, jak důležité je nemít zdroj energie na jednom místě. To pochopilo i Polsko, které loni instalovalo za jeden týden více větrných elektráren, než my za rok. I proto Piráti představili Manifest energetické bezpečnosti,“ řekl Zdeněk Hřib.
Právě Manifest energetické bezpečnosti, který Piráti představili v uplynulých dnech, byl v debatě zmiňován jako širší rámec pro proměnu české energetiky. Jeho cílem není pouze reagovat na aktuální projevy problémů, tedy vysoké ceny energií nebo výkyvy na trzích, ale především řešit jejich příčiny – vysokou dovozní závislost, pomalý rozvoj domácích zdrojů a nedostatečné využívání úspor energie. Diskuse upozornila, že každé další zdržení při výstavbě domácích zdrojů znamená vyšší zranitelnost českých domácností i firem.
„Věřím, že dnešní kulatý stůl mohl pomoct hlavně v tom, abychom si shrnuli jasná fakt na jednom místě. Nešlo o to vymyslet další slogan, ale o to ukázat cestu, jak v Česku rozumně, rychle a s respektem k lidem i přírodě využít potenciál, který tu máme. Protože každá megawatthodina, kterou vyrobíme doma bez dováženého fosilu, je dnes zároveň megawatthodinou větší české svobody,“ uzavřel Zdeněk Hřib.
Pozvání do panelové diskuse přijali například: Štěpán Chalupa (předseda, Komora OZE), Petr Holub (bývalý vrchní ředitel sekce ochrany klimatu na MŽP), Martin Ábel (analytik, AMO), Jiří Koželouh (vedoucí programu Klima, energie a odpady, Hnutí DUHA), Vladimír Vojáček (starosta obce Milín) a vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek.
Česká pirátská strana
