Oblast poradenství
Bylo vydáno Souhrnné stanovisko ohledně informování o poradenských službách ve škole, které shrnuje, jaké informace o poskytovaných službách (psychologické, speciálně pedagogické, logopedické a další) a o výsledcích či skutečnostech z průběhu poskytování se poskytnou, a kdo má na jejich zajištění pravomoci (ředitel školy a Česká školní inspekce). Dokument obsahuje metodické informace k diagnostice rozumových schopností dětí ve školských poradenských zařízeních a související doplňující materiály pro pedagogické pracovníky. Popsána je i role diagnostiky ADHD a dalších poruch pozornosti, přičemž první doporučení ke vzdělávání nemusí vždy vyžadovat primární diagnózu, a školské poradenské zařízení může upravovat podpůrná opatření. Závěrem se uvádí, že děti se suspektními poruchami (např. ASD, zrakové či sluchové postižení) vyžadují včasné odborné vyšetření; při potřesení posílají dítě na klinické vyšetření a další kroky v diagnostickém procesu.
SOUHRNNÉ STANOVISKO OHLEDNĚ INFORMOVÁNÍ O PORADENSKÝCH SLUŽBÁCH VE ŠKOLE.
Z důvodu sjednocení postupů ve školách bylo vytvořeno Souhrnné stanovisko ohledně informování o poradenských službách ve škole. Stanovisko se zabývá:
- Informováním o poskytování psychologických, speciálně pedagogických nebo logopedických poradenských služeb ve škole.
- Informováním o poskytování dalších poradenských služeb ve škole.
- Informováním o výsledcích poskytování poradenských služeb ve škole nebo o skutečnostech, které při poskytování poradenských služeb vyjdou najevo.
- Oprávněním ředitele školy a České školní inspekce ve vztahu k poskytování poradenských služeb a dokumentaci týkající se poradenských služeb ve škole.
Stanovisko_k_informovani_o_poradenskych_sluzbach_ve_skole.pdf (88,84 KB)
METODICKÁ INFORMACE K DIAGNOSTICE ROZUMOVÝCH SCHOPNOSTÍ DĚTÍ, ŽÁKŮ A STUDENTŮ VE ŠKOLSKÝCH PORADENSKÝCH ZAŘÍZENÍCH
Nově byla k diagnostice rozumových schopností dětí, žáků a studentů ve školských poradenských zařízeních vytvořena metodická informace. Součástí metodické informace jsou komentáře k jednotlivým ustanovením, tabulka diagnostických nástrojů, seznam literatury a konkretizované postupy a doporučení pro pedagogické pracovníky škol, školních poradenských pracovišť a školských poradenských zařízení.
STANOVISKO SPOLEČNOSTI DĚTSKÉ NEUROLOGIE ČLS JEP K ŽÁDOSTEM O NEUROLOGICKÁ VYŠETŘENÍ ZE STRANY ŠKOLSKÝCH PORADENSKÝCH ZAŘÍZENÍ
ADHD a SVPU (stanovisko SDN).pdf
Nastavení podpůrných opatření nezáleží na vyřčené diagnóze, ale na potřebách dítěte. Zdravotní stav dítěte může vést k různým projevům dítěte, které jsou často ve školním prostředí obtížné a lze je tedy vyhodnocovat jako nutné k podpoře a úpravě vzdělávacího procesu. Primárně tedy nevystavujeme identifikátor jako uzavřenou diagnózu, ale pomáháme si kódem pro dlouhodobý zdravotní stav nebo poruchy chování a v závěru Doporučení i Zprávy popisujeme projevy, kvůli kterým je potřeba podpůrná opatření nastavit a také co dalšího se s dítětem bude dít - např. v lednu proběhne takové a takové vyšetření a následně bude doporučení doplněno (což je i v souladu s platnou legislativou). Nemůže se stát situace, že kvůli čekání na diagnózu bude dítě ve škole bez podpory. To se týká i žáků se suspektní poruchou autistického spektra nebo dysfázií, zrakovým či sluchovým postižením apod. U mentálního postižení bez poruch chování je situace jiná a zde můžeme diagnózu udělat ve školském poradenském zařízení a musíme zohledňovat časové hledisko v průběhu diagnostického procesu (dvě psychologická vyšetření v průběhu času s rozestupem obvykle min. ½ roku).
U ADHD je situace jiná. I nadále platí, že diagnózu ADHD, resp. Poruchy pozornosti a aktivity (protože ADHD není diagnóza zapsaná v MKN 10) určuje klinický psycholog či psychiatr, tak aby zdravotník vyhodnotil, zda dítě potřebuje medikaci či nikoliv. Školské poradenské zařízení může stanovit poruchu pozornosti, která ale není totožná s ADHD, a upravit možná podpůrná opatření. Některé poruchy pozornosti stačí upravit i v rámci podpůrných opatření prvního stupně. Je nutné mít na paměti, že často uváděné ADHD v lékařských zprávách je pouze výčtem komorbidit v rámci primárních diagnóz, což je častější u poruch autistického spektra (včetně Aspergerova syndromu). Stejně často bývá ADHD uváděno u dětí s CAN (porucha attachmentu), kdy ADHD je opět vyjádření symptomatiky chování dítěte, nikoliv primární diagnóza. ADHD tedy musíme v některých případech vnímat jako zkratku popisu symptomů, které dítě provází a vlastní diagnóza není nutná.
Shrnutí:
- Školské poradenské zařízení k vystavení prvního Doporučení ke vzdělávání nepotřebuje primární diagnózu, stačí popis projevů dítěte. To se týká i práce speciálně pedagogických center, kdy pokud se diagnóza nepotvrdí, odesílá speciálně pedagogické centrum klienta až následně do pedagogicko-psychologické poradny. Pro dítě se suspektní poruchou autistického spektra je přeci výhodné, aby už co nejdříve bylo vedeno odborníky na tuto problematiku.
- Diagnózu školské poradenské zařízení potřebuje pro vřazení dítěte do školy či třídy dle § 16 odst. 9 školského zákona. Zde musí čekat nebo u mentálního postižení, poruch chování, specifických poruch učení uzavřít diagnózu samo. To se týká i vazby na úpravu výstupů vzdělávání, které nelze upravovat dříve.
- V závěrech Doporučení a Zpráv školské poradenské zařízení uvede, v jakém stavu je diagnostický proces, na co se čeká, co je očekáváno, jaká je zvažována diagnóza, uvádí se suspekce.
- Dítě posíláme na klinické vyšetření v momentě, kdy odborný pracovník školského poradenského zařízení vyhodnotí, že z něj bude mít dítě profit např. v podobě medikace, následné terapie, multidisciplinárního přístupu apod.
https://msmt.gov.cz/vzdelavani/socialni-programy/oblast-poradenstvi
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR
