Deset let Tunelového komplexu Blanka: Nejen dopravní tepna, ale i dějiště neuvěřitelných příběhů

Blanka v číslech: Dekáda v provozu

Od svého zprovoznění tunelem projely stovky milionů vozidel. Největší zátěž připadla na tunel Dejvický, kterým projelo více než 271 milionů vozidel, následovaný Brusnickým s téměř 266 miliony a Bubenečským s 236 miliony vozidel.

Roční intenzita dopravy setrvale roste, s výjimkou pandemického roku 2020. Rekordním rokem se zatím stal rok 2024, kdy součet vozidel v jednom z úseků (Brusnice A) dosáhl 16 541 641. Maximální denní intenzita v pracovní den byla zaznamenána 17. února 2021 v úseku Brusnice B, kudy projelo 67 482 vozidel.

„Tunelový komplex Blanka za deset let provozu jednoznačně dokázal, že je pro fungování Prahy naprosto nepostradatelný. Jsem nesmírně hrdý na to, co se nám za tu dobu podařilo. Především ale převedl dopravu pod povrch, čímž nejen přinesl větší klid do historického centra, ale dává nám i jedinečnou možnost přetvářet a zkvalitňovat veřejný prostor. Tento úspěch by nebyl možný bez stovek našich zaměstnanců – od operátorů ve velíně, kteří jsou našima očima 24 hodin denně, až po techniky našich dodavatelů v nočních směnách, jejichž neviditelná práce zajišťuje absolutní bezpečnost a spolehlivost. Naše práce tímto výročím nekončí. Bereme jej jako závazek do budoucna a intenzivně pracujeme na dalším zvyšování plynulosti a implementaci chytrých technologií,“ upřesňuje Filip Hájek, generální ředitel Technické správy komunikací hl. m. Prahy.

Bezpečnost na prvním místě: Tisíce událostí pod dohledem

Dispečinky TSK a Policie ČR za deset let dohlížely na provoz, který se neobešel bez mimořádných událostí. Celkem bylo evidováno 1 086 dopravních nehod (33 se zraněním a 1 053 s hmotnou škodou). Nejčastějším důvodem k zásahu však bylo nepojízdné vozidlo, kterých operátoři řešili 4 344.

„V tunelu zatím nedošlo k žádné dopravní nehodě s úmrtím, věříme, že tomu tak je vzhledem k vysoké profesionální úrovni všech účastníků přípravy projektu, výstavby a následného zajištění provozu. Přejeme si, aby toto „skóre“ platilo co nejdéle,“ říká Pavel Šourek ze správcovské společnosti SATRA; "Pro většinu lidí je Blanka jen silnice pod zemí. Pro nás je to živý organismus, který ožívá hlavně v noci, když utichne doprava. Během pravidelných nočních uzávěr nastupují desítky specialistů, kteří kontrolují a udržují vše od osvětlení, přes ventilátory vzduchotechniky až po kilometry kabelů a odvodňovací systém. Je to neviditelná práce, ale právě díky ní může tunel přes den bezpečně sloužit statisícům lidí. Je to obrovská zodpovědnost.“

Mezi další významné události patří:

• 297 případů jízdy v protisměru,
• 479 případů výskytu osob v tunelu, včetně 10 případů zvířat,
• 17 požárů v dopravním prostoru tunelu.

Nezbytná údržba

Pro zajištění maximální bezpečnosti a plynulosti provozu je klíčová pravidelná údržba. Během deseti let si vyžádala plánované uzávěrky v celkové délce 3 780 hodin. Z toho 3 480 hodin tvořily uzavírky pouze části tunelu a 300 hodin připadlo na uzavírky celého komplexu.

Aktuální situace ke kolaudaci

Všechny části tunelového komplexu Blanka (s výjimkou stavby Městského okruhu s číselným označením 0079 Špejchar – Pelc-Tyrolka) jsou zkolaudovány již přes šest let. U části s číselným označením 0079 Špejchar – Pelc-Tyrolka nadále pokračuje kolaudační řízení kvůli sérii po sobě jdoucích správních žalob. Předpokladem je, že výsledkem tohoto řízení bude opětovné vydání kolaudačního rozhodnutí.

O Tunelovém komplexu Blanka

Tunelový komplex Blanka je součástí Městského okruhu v Praze a spojuje oblast Pelc-Tyrolky s Prahou 6. Skládá se ze tří na sebe navazujících tunelů: Bubenečský (3 090 m), Dejvický (1 007 m) a Brusnický (1 405 m). Jeho výstavba patřila k nejnáročnějším inženýrským projektům v novodobé historii České republiky.

Budoucnost Městského okruhu

Zatímco Blanka slaví své první desetiletí, Odbor investic Magistrátu hlavního města Prahy již intenzivně připravuje další klíčové dopravní stavby, které mají na její úspěch navázat a dále zlepšit dopravu v metropoli.

Dokončení východní části Městského okruhu

V přípravě je soubor staveb pro dokončení východní části Městského okruhu, který tvoří tři úseky: MO Pelc/Tyrolka – U Kříže, MO Balabenka – Rybníčky a Libeňská spojka. Nová trasa bude mít celkovou délku přibližně 10,5 km, přičemž naprostá většina povede v tunelech. Vydání povolení záměru stavby se předpokládá na přelomu let 2027 a 2028. Realizace stavby by měla navázat v roce 2030 a potrvá přibližně deset let. Součástí příprav je i rozsáhlý geotechnický průzkum, v rámci kterého se od poloviny roku 2026 budou razit tři průzkumné štoly.

Hloubětínský tunel

Dalším připravovaným projektem je Hloubětínský tunel, který vyřeší problematický a přetížený úsek Průmyslového polookruhu. Stávající povrchová komunikace v ulici Kbelská v Hloubětíně bude nahrazena hloubeným tunelem o délce zhruba 670 metrů. Očekává se, že povolení záměru stavby bude vydáno do konce roku 2026. Výběr zhotovitele by měl být dokončen v roce 2027 a samotná stavba, která potrvá tři roky, by měla být zahájena v roce 2028 a dokončena v roce 2031.