Kraj podal k Ústavnímu soudu návrh na zrušení částí zákona o rozpočtovém určení daní
Ačkoliv se podání návrhu na zrušení části zákona o rozpočtovém určení daní pro kraje Ústavnímu soudu ČR jevilo původně jako krajní řešení, nakonec byl Pardubický kraj z důvodu nečinnosti Poslanecké sněmovny Parlamentu a neprojednání legislativní iniciativy donucen jít touto cestou. Ve spolupráci se starostou Letohradu a senátorem Petrem Fialou se podařilo sesbírat 32 podpisů senátorů, přičemž nezbytných pro podání návrhu bylo 17. Ve čtvrtek 18. září doručil krajský návrh osobně na Ústavní soud krajský zastupitel Jan Chvojka.
„O podání k Ústavnímu soudu jsem v minulosti hovořil spíše s nadsázkou a jako o krajní variantě, protože jsem věřil, že zákonodárná iniciativa, kterou jsme společně s kolegy z dalších krajů podali do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, bude minimálně projednána. Bohužel nestalo se tak. Proto bychom se do budoucna měli zabývat nejen tím, že kraje mají právo iniciativu podat, ale mají také právo, aby byla v rámci jednoho volebního období projednána. S ohledem na neprojednání jsme připravili návrh na zrušení částí zákona o rozpočtovém určení daní pro kraje a přílohy číslo 1 tohoto zákona,“ uvedl hejtman Martin Netolický, který také připomněl, že se ke změně RUD zavázala i stávající vláda. „Ve svém programovém prohlášení pro končící volební období se vláda zavázala, že udrží stávající financování obcí a změní rozpočtové určení daní pro kraje na základě shody s Asociací krajů ČR s navýšením celkové alokace finančních prostředků. Nestalo se tak,“ řekl hejtman.
Pardubický kraj proto připravil návrh textu na zrušení části zákona o rozpočtovém určení daní pro kraje pro projednání u Ústavního soudu. „Ve spolupráci s naším senátorem a starostou Letohradu Petrem Fialou jsme oslovili senátory, kteří pod náš návrh přidali 32 podpisů, z potřebných minimálně 17, napříč politickým spektrem, což jen potvrzuje, že se nejedná o téma ideologicky zabarvené, ale faktické a systémové,“ sdělil k procesu hejtman Martin Netolický. Na svém úterním jednání vzali krajští zastupitelé na vědomi upřesnění návrhu pro podání k Ústavnímu soudu. „Součástí změny jsou drobná formulační upřesnění spíše formálního významu. Dále pak doplnění bodu, který se týká okolností vzniku stávající právní úpravy a její poslední změny v roce 2004. Největší změnou je doplnění článku, který reaguje na předcházející nález Ústavního soudu ve vztahu k dani z hazardních her. V rámci tohoto nálezu se Ústavní soud vyjádřil, že určení daňových výnosů a nastavení klíče jejich rozdělení mezi obce a města je primárně otázkou politické odpovědnosti zákonodárce, a že ústavní přezkum přichází v úvahu zejména tehdy, pokud by právní úprava fakticky znemožňovala výkon zákonem svěřených úkolů. Proto se snažíme ústavním soudcům sdělit, že náš návrh brojí proti neexistenci jakéhokoli objektivizovaného kritéria v rámci právní úpravy RUD,“ vysvětlil doplnění textu hejtman Netolický.
Ve čtvrtek 18. září byl krajem připravený návrh, který si osvojil senátor a starosta Letohradu Petr Fiala a za skupinu senátorů zmocnil advokáta a krajského zastupitele Jana Chvojku, předán na Ústavní soud v Brně. „Věc bude přidělena soudci zpravodaji, který připraví podklady pro rozhodnutí pléna, a soud si zároveň vyžádá vyjádření Poslanecké sněmovny, Senátu a případně do řízení může vstoupit jako vedlejší účastník Vláda ČR. Současně jsme požádali o přednostní projednání, nicméně s ohledem na dosavadní praxi lze očekávat, že případné rozhodnutí padne spíše až v roce 2026. Po shromáždění všech podkladů bude věc projednána a rozhodnuta nálezem Ústavního soudu,“ uvedl k procesním záležitostem Jan Chvojka.
Změna rozpočtového určení daní pro kraje byla předmětem také středeční návštěvy prezidenta České republiky Petra Pavla v Pardubickém kraji.
Krajský úřad Pardubického kraje
