Dokud budu živ, ten kluk tu bude

Pečovatelky Oblastní charity Blansko jezdí za lidmi do jejich domovů, aby jim pomohly s běžnou, každodenní péčí o ně samotné i o jejich domácnost. Pokud je potřeba, doprovází je k lékařům, na úřady, nakupují jim. Potkávají se s mnoha lidskými osudy a příběhy. Každý je jedinečný, ale některé z nich jsou opravdu výjimečné. Ten o Davidovi a jeho dědečkovi je příběhem o odvaze, bezpodmínečné lásce a odhodlání.

David se narodil jako zdravé miminko. Do necelého roku se vyvíjel jako každé jiné dítě, ale pak přišla náhlá nemoc – virová encefalitida. Lékaři tehdy rodině sdělili, že má David jen minimální šanci na přežití. Jeho mozek podle odborníků fungoval asi z pěti procent, ztratil všechny reflexy. Chlapcova maminka i prarodiče ale boj nevzdali. Zkoušeli všechno možné – a díky jejich obětavé péči David žije dodnes.

Rodina si ale sáhla na dno. Maminka Anna později onemocněla roztroušenou sklerózou, která ji postupně upoutala nejprve na vozík, a pak na lůžko. Péče o Davida, jeho mladšího bratra i nemocnou maminku tak zůstala hlavně na prarodičích. Tehdy do jejich příběhu vstoupila Oblastní charita Blansko, která je rodině oporou dodnes.

Před časem přišly další rány. Po těžké nemoci náhle zemřela babička, krátce po ní i Davidova maminka. Dědeček zůstal na péči o Davida sám. Stal se jeho zákonným zástupcem, pečujícím i nejbližším člověkem. A přestože je mu přes sedmdesát let, nevzdává se. „Dokud budu živ, tak ten kluk bude tady,“ říká odhodlaně.

David potřebuje nepřetržitou péči – pomoc s hygienou, jídlem a fungováním v bezpečném prostředí. To dědeček podle svých slov zvládá hlavně díky Charitní pečovatelské službě Blansko. Pečovatelky za Davidem docházejí třikrát denně, ve všední dny, o víkendech i svátcích. „Bez Charity bych to nedal,“ říká upřímně. I když odejde třeba jen na chvíli na zahradu, má Davida neustále na očích díky kameře – sleduje ho i v noci. „Když mu svítí očička, vím, že nespí,“ dodává.

„Dědeček dává Davidovi obrovské množství lásky. Je neuvěřitelné, s jakou trpělivostí a obětavostí péči zvládá. Jsme vděční, že mu můžeme být nablízku a pomáhat mu jeho těžkou životní situaci lépe zvládat,“ doplňuje Hana Stloukalová, vedoucí charitního týmu pečovatelek.

http://dchb.charita.cz/clanky/aktualne-clanky/dokud-budu-ziv-ten-kluk-tu-bude