Na Vysočině se testuje vliv solárních panelů na zemědělství a přírodu
Na Vysočině probíhá od roku 2024 výzkum vlivu solárních panelů na zemědělství a přírodu, který podporuje Kraj Vysočina a spolupracují na něm Masarykova univerzita a Výzkumný ústav bramborářský. Na testovacích plochách jsou simulovány podmínky agrovoltaických systémů, přičemž se měří mikroklima, půdní podmínky i dopady na růst plodin, hmyz a ptactvo. Projekt, součást programu INTERREG, si klade za cíl najít možnosti udržitelného zemědělství v kontextu změny klimatu a může být významný i pro další regiony, například Rakousko.
Výzkum začal v roce 2024 na základě iniciativy podpořené Krajem Vysočina, který financoval výchozí podkladová měření. Na podkladových měřeních spolupracovaly Masarykova univerzita v Brně a Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod. Jak už dříve informoval hejtman Kraje Vysočina Martin Kukla, odborníci budou zkoumat mimo jiné, jak se v území s panely mění podmínky v půdě, jaké druhy hmyzu a ptáků se v okolí vyskytují a jak solární panely ovlivňují růst plodin a mikroklima.
Na sledovaných polích o rozloze zhruba půl hektaru se pěstují odrůdy brambor Antonie a Adéla a sóji Adessa a Akassa. „V jedné části jsou plodiny pěstovány běžným způsobem, ve druhé části jsou simulovány tři řady vertikálních agrovoltaických panelů zhotovené z dřevěných kůlů a tkané tmavé textílie. Ty simulují podmínky, které by nastaly po instalaci skutečné agrovoltaiky – tedy solárních panelů umístěných tak, aby bylo možné mezi nimi dál hospodařit. Během výzkumného projektu se měří rychlost větru, teplota vzduchu, vlhkost vzduchu, množství srážek, dále teplota a vlhkost půdy. Už v červenci naměřil Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, který je nyní jediným partnerem programu INTERREG za Vysočinu, rozdíly v mikroklimatu. Z informací, které máme už nyní k dispozici, například mezi simulovanými vertikálními agrovoltaickými panely byla průměrná denní teplota vzduchu zhruba o půl stupně vyšší než mimo panely,“ uvedli výzkumníci. Rozdíly jsou patrné především v nočních hodinách, kdy se vzduch mezi panely ochlazuje pomaleji,“ popisuje hejtman Kraje Vysočina Martin Kukla.
Lokalita u Okrouhlice na Vysočině nebyla vybrána náhodou – Výzkumný ústav bramborářský zde dlouhodobě provádí měření a experimenty, takže má k dispozici podrobná data o půdních a klimatických podmínkách. „Je pro nás důležité, že jsme se mohli do projektu TASTE zapojit. Je to příležitost zjistit, jak lze skloubit obnovitelné zdroje s udržitelným zemědělstvím. Výsledky budou důležité pro celou republiku i sousední Rakousko,“ uvedl radní Kraje Vysočina pro oblast vodní a lesní hospodářství, zemědělství a životního prostředí Pavel Řehoř.
Projekt je součástí programu INTERREG a zaměřuje se na adaptaci krajiny na změnu klimatu. Cílem je najít cesty, jak pěstovat potraviny udržitelně i v době rostoucích teplot a výkyvů počasí.Partneři v programu INTERREG:
- Business Upper Austria (Biz-Up)
- Fachhochschule Oberösterreich, Campus Wels (FH Wels)
- Zemědělsko-technická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (FAT USB)
- Jihočeský vědeckotechnický park (JVTP)
- Výzkumný ústav bramborářský Vysočina (VUBV)
- Více informací Eva Horná, odbor životního prostředí a zemědělství
Krajský úřad Kraje Vysočina - e-mail: [email protected]
http://www.kr-vysocina.cz/vismo/dokumenty2.asp?id=4133455&id_org=450008
