Kulatý stůl: Uhlíková neutralita chemického průmyslu – realizovatelnost či snovost
Dne 16. června 2025 se na VŠCHT Praha uskutečnil kulatý stůl v rámci projektu „Pyramida sociálního dialogu v chemickém odvětví“, zaměřený na otázku uhlíkové neutrality chemického průmyslu. Diskutující zdůraznili energetickou náročnost a klesající konkurenceschopnost českého a evropského chemického průmyslu, představili klíčové technologie jako využití vodíku, elektrifikaci či chemickou recyklaci a upozornili na význam nízkoemisní energie včetně jaderné energetiky. Dále byla probírána související evropská legislativa, zejména připravované změny v rámci REACH a Clean Industrial Deal, a potřeba prosazovat zájmy chemického průmyslu při zpřísňování pravidel.
Dne 16. 6. 2025 se v rámci projektu: „Pyramida sociálního dialogu v chemickém odvětví“, registrační číslo CZ.03.01.03/00/22_001/0001091 proběhl na VŠCHT Praha kulatý stůl zaměřený na téma „Uhlíková neutralita chemického průmyslu – realizovatelnost či snovost“. Akce byla součástí projektu KA2.2.s – Zelená dohoda - kulatý stůl sociálních partnerů chemického odvětví II a přinesla řadu zásadních diskuzí k aktuálním výzvám v chemickém průmyslu.
Diskutující, kterými byli Ing. Ivan Souček (Svaz chemického průmyslu ČR), prof. Ing. Petr Krtil (Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR), Ing. Pavlína Kulhánková (Ministerstvo průmyslu a obchodu) komentovali ve svých příspěvcích především témata spojená s energetickou náročností a konkurenceschopnost nejen českého chemického průmyslu.
V příspěvku Ing. I. Součka byl komentován především současný stav chemického průmyslu v EU. Tento průmysl je výrazně energeticky náročný a čelí aktuálně pokračujícímu poklesu podílu chemického průmyslu v rámci EU. Diskutován byl osud Antverpské výzvy, Clean Industrial Deal i stále sílící hlas českého a evropského průmyslu upozorňující na ztrátu konkurenceschopnosti a technologické vyspělosti.
Hlavními technologickými směry se zabývala přednáška prof. P. Krtila. Byly zde zmíněny možnosti využití vodíku, elektrifikace, modulárních reaktorů, chemické recyklace či biomasy. Především u vodíkových technologií kde je vodík považován za strategickou surovinu, bylo poukázáno na problematické body a to jeho aktuální ekonomická rentabilitu, dostupné kapacity výroby a skladování. Zmíněn byl i čpavek jako další klíčová molekula pro dekarbonizaci. Rozhodující nicméně zůstává dostatek nízkoemisní energie, kde je nezpochybnitelné místo jaderné energetiky.
V přednáškách Ing. P. Kulhánkové byl zmíněn související legislativní rámec EU a představeny novinky v EU legislativě. Jedná se především o připravované změny v rámci REACH a Clean Industrial Deal. Upozorněno bylo i na rizika zpřísnění pravidel a potřebu aktivně prosazovat zájmy chemického průmyslu např. i v rámci veřejných konzultací.
