Genderové nerovnosti v české společnosti stále přetrvávají. Jejich řešení je prioritou zmocněnkyně vlády pro lidská práva
Hodnocení rovnosti žen a mužů v ČR
Výsledky aktuálního Indexu rovnosti žen a mužů 2022 ukázaly, že Česká republika v hodnocení genderové rovnosti výrazně zaostává pod průměrem EU. Index sestavuje Evropský institut pro rovnost žen a mužů (EIGE) a vychází z více než 30 indikátorů. V letošním vydání indexu ČR dosahuje skóre 57,2, průměr EU činí 68,6. Oproti předchozímu roku si ČR polepšila o 0,5 bodu. Nejmenší míra nerovností mezi muži a ženami je tradičně ve Švédsku, Dánsku, Nizozemsku a Finsku.
K obdobným zjištěním dospěla i Zpráva za rok 2021 o rovnosti žen a mužů, kterou příští týden projedná vláda ČR.
K mírně pozitivnímu vývoji došlo zejména v těchto oblastech:
Genderové nerovnosti přetrvávaly či se prohloubily v následujících oblastech:
Priority zmocněnkyně vlády pro lidská práva
„Vláda si ve svém programovém prohlášení stanovila řadu závazků souvisejících s rovností žen a mužů. Jedná se o podporu částečných úvazků a dostupnosti míst ve školkách a dětských skupinách, zlepšení ochrany obětí domácího a sexuálního násilí či zajištění vstřícnějšího přístupu k rodičkám během porodů. Tyto závazky jsou také uvedeny ve strategii rovnosti žen a mužů, kterou bych ráda v následujících letech realizovala v praxi,“ říká zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.
„Index je důležitý kompas, který nám ukazuje, kde s genderovou rovností stojíme. Ale vždy je nutné čísla spojovat s konkrétními životy žen a mužů a jejich příběhy. V evropském srovnání jasně vidíme, že si v oblasti rovnosti žen a mužů nevedeme dobře. Za zásadní považuji především podporu rovnosti žen a mužů na trhu práce. Vláda již schválila zvýhodnění částečných úvazků či rychlejší čerpání rodičovského příspěvku. Nyní je důležité zajistit dostatečný počet míst ve školkách a dětských skupinách a umožnit rychlejší návrat z rodičovské. Ráda bych také otevřela diskusi o lepší vymahatelnosti práva na rovnou odměnu. Ženy u nás stále vydělávají v průměru o 7 tisíc Kč měsíčně méně než muži. Pomohlo by například zavedení nároku zaměstnanců a zaměstnankyň na informaci o průměrné mzdě na srovnatelné pozici u jednoho zaměstnavatele,“ doplňuje Klára Šimáčková Laurenčíková.
„V oblasti zlepšení ochrany obětí domácího a sexuálního násilí se chceme zaměřit na sjednocení přístupu veřejných institucí k obětem. Náš právní řád s pojmem domácí násilí pracuje na řadě míst, nikde jej však nedefinuje. V praxi to vede k různému výkladu ze strany soudů, policie, orgánů sociálně právní ochrany dětí a dalších profesí. Proto připravujeme zákon, který by domácí násilí definoval a posiloval ochranu obětí,“ říká ředitel Odboru rovnosti žen a mužů Radan Šafařík.
„V neposlední řadě je potřeba důsledně vyhodnocovat dopady plánovaných úsporných opatření na rovnost žen a mužů či zranitelné skupiny společnosti. Ekonomické nerovnosti v praxi znamenají, že ženy, matky samoživitelky, přemýšlí, jaké jídlo si mohou dovolit a za co koupí školní potřeby pro své děti. V důsledku rostoucí inflace a energetické chudoby je potřeba řešit ekonomické nerovnosti o to naléhavější. Národní ekonomická rada vlády přišla se sérií doporučení, kterými se vláda zabývá. Běží například diskuse o zkrácení rodičovské dovolené a snížení rodičovského příspěvku, zavedení školného na vysokých školách či snížení podpory v nezaměstnanosti. Považuji za důležité, aby přijímaná opatření neprohlubovaly stávající sociální nerovnosti,“ upozorňuje Klára Šimáčková Laurenčíková.
„Hospodářské a sociální krize mívají zásadnější dopady na ženy a stávající situace není výjimkou. Doporučení NERV bohužel dopady nerovností žen a mužů ignorují a může se stát, že ještě ve skutečnosti prohloubí. Proto považuji za zásadní, aby do diskusí o úsporných opatřeních byl zahrnut také občanský sektor, který v praxi vidí, jaký dopad opatření mají na životy konkrétních lidí,“ říká Marta Smolíková, předsedkyně České ženské lobby a místopředsedkyně Rady vlády pro rovnost žen a mužů.
Hlavní priority pro rok 2023
Podpora rovnosti žen a mužů na trhu práce
Zlepšení ochrany obětí domácího a sexuálního násilí
Sociální aspekt úsporných opatření
