Až do 30. března 2025 je v budově Veletržního paláce Národní galerie Praha k vidění výstava fotografií Libuše Jarcovjakové, která "přes půl století přirozeně a živelně mapuje svůj život a blízké okolí."
Jelikož jedna ze zásadních složek její tvorby tvoří série z pražského LGBTQ+ baru z dob normalizace T-Club, i část doprovodného programu se věnuje tématu queer menšině a jejímu obrazu (nejen) ve střední Evropě. 12. prosince v NGP proběhnou dvě přednášky a navazující diskuse, kde se setká hledisko uměleckohistorické se sociologickým. S přednáškou nazvanou Vývoj a aktuální stav společenského postavení "queer lidí" v regionu střední Evropy vystoupí Michal Pitoňák z našeho studijního programu Genderová studia. Večer zahájí Kateřina Kotápišová s příspěvkem o queer fotografie ve střední Evropě.
Vstup na přednášky je zdarma.
Anotace přednášky Michala Pitoňáka
Přednáška se zaměří na vývoj společenského postavení queer lidí ve střední Evropě za posledních třicet let, během kterých queer lidé procházejí složitým procesem vyjednávání viditelnosti, společenské akceptace a právního uznání. Prozkoumáme dynamiku a vývoj aktuálních diskurzů a poukážeme na vliv globálních "anti-gender" a "anti-LGBT+" obratů. Pozastavíme se nad otázkou, zda společenské postavení queer lidé může být jakýmsi lakmusovým papírkem stavu demokracie. Přednáška tak zúčastněné vyzve i k zamyšlení nad tím, zda ochrana práv queer lidí může posílit stabilitu a soudržnost demokratické společnosti jako takové.
Michal Pitoňák působí od roku 2024 jako odborný asistent na Fakultě humanitních studií UK, kde se zaměřuje na queer a feministické geografie, geografie sexualit, LGBTQ+ psychologii a veřejné i duševní zdraví LGBTQ+ lidí. Jeho výzkumným zájmem je také intersekcionalita, metodologie a etika v kontextu sexuální a genderové rozmanitosti (SGR). Vystudoval biologii a geografii na Univerzitě Karlově, kde věnoval svůj doktorský výzkum geografiím sexualit a jejich společenskému kontextu. Od roku 2015 je rovněž výzkumným pracovníkem Národního ústavu duševního zdraví a předsedám spolku Queer Geography, jehož cílem je podpora práv a svobod LGBTQ+ lidí a kultivace na důkazech založené diskuse.
Anotace přednášky Kateřiny Kotápišové
Série fotografií T-Club od Libuše Jarcovjákové zachycuje živé momenty z queer komunity osmdesátých let, skryté před zraky socialistického režimu. Většina podobných záznamů bývá bezpečně uložena v soukromých albech, ale i přesto můžeme z dochovaných fotografií získat svědectví o životě queer komunity té doby. Ve svém příspěvku se zaměřím na queer fotografii ve středoevropském regionu a prostřednictvím fotografií ze sbírky Henna Hilgera, Libuše Jarcovjákové a Ryszarda Kisiela zasadím queer fotografii do dobového společenského kontextu. Jaký byl postoj zemí střední Evropy ke queer komunitě? Jak se přístup společnosti proměnil po pádu socialismu? Jak vypadala queer fotografie a jaké faktory ovlivnily její specifika?
Kateřina Kotápišová vystudovala dějiny umění na Masarykově univerzitě v Brně, kde se zaměřovala na výzkum queer reprezentace během období socialismu. Studijně pobývala také v Římě. Ve svém výzkumu sleduje společenské a kulturní souvislosti queer fotografie jako nástroje pro zviditelnění queer identity a jako prostředek vyjádření v prostředí, které bylo často nepřátelské vůči odlišnostem.
Až do 30. března 2025 je v budově Veletržního paláce Národní galerie Praha k vidění výstava fotografií Libuše Jarcovjakové, která "přes půl století přirozeně a živelně mapuje svůj život a blízké okolí." Jelikož jedna ze zásadních složek její tvorby tvoří série z pražského LGBTQ+ baru z dob normalizace T-Club, i část doprovodného programu se věnuje tématu queer menšině a jejímu obrazu (nejen) ve střední Evropě. 12. prosince v NGP proběhnou dvě přednášky a navazující diskuse, kde se setká hledisko uměleckohistorické se sociologickým. S přednáškou nazvanou Vývoj a aktuální stav společenského postavení "queer lidí" v regionu střední Evropy vystoupí Michal Pitoňák z našeho studijního programu Genderová studia. Večer zahájí Kateřina Kotápišová s příspěvkem o queer fotografie ve střední Evropě.
Vstup na přednášky je zdarma.
Přednáška se zaměří na vývoj společenského postavení queer lidí ve střední Evropě za posledních třicet let, během kterých queer lidé procházejí složitým procesem vyjednávání viditelnosti, společenské akceptace a právního uznání. Prozkoumáme dynamiku a vývoj aktuálních diskurzů a poukážeme na vliv globálních "anti-gender" a "anti-LGBT+" obratů. Pozastavíme se nad otázkou, zda společenské postavení queer lidé může být jakýmsi lakmusovým papírkem stavu demokracie. Přednáška tak zúčastněné vyzve i k zamyšlení nad tím, zda ochrana práv queer lidí může posílit stabilitu a soudržnost demokratické společnosti jako takové.
Michal Pitoňák působí od roku 2024 jako odborný asistent na Fakultě humanitních studií UK, kde se zaměřuje na queer a feministické geografie, geografie sexualit, LGBTQ+ psychologii a veřejné i duševní zdraví LGBTQ+ lidí. Jeho výzkumným zájmem je také intersekcionalita, metodologie a etika v kontextu sexuální a genderové rozmanitosti (SGR). Vystudoval biologii a geografii na Univerzitě Karlově, kde věnoval svůj doktorský výzkum geografiím sexualit a jejich společenskému kontextu. Od roku 2015 je rovněž výzkumným pracovníkem Národního ústavu duševního zdraví a předsedám spolku Queer Geography, jehož cílem je podpora práv a svobod LGBTQ+ lidí a kultivace na důkazech založené diskuse.
Série fotografií T-Club od Libuše Jarcovjákové zachycuje živé momenty z queer komunity osmdesátých let, skryté před zraky socialistického režimu. Většina podobných záznamů bývá bezpečně uložena v soukromých albech, ale i přesto můžeme z dochovaných fotografií získat svědectví o životě queer komunity té doby. Ve svém příspěvku se zaměřím na queer fotografii ve středoevropském regionu a prostřednictvím fotografií ze sbírky Henna Hilgera, Libuše Jarcovjákové a Ryszarda Kisiela zasadím queer fotografii do dobového společenského kontextu. Jaký byl postoj zemí střední Evropy ke queer komunitě? Jak se přístup společnosti proměnil po pádu socialismu? Jak vypadala queer fotografie a jaké faktory ovlivnily její specifika?
Kateřina Kotápišová vystudovala dějiny umění na Masarykově univerzitě v Brně, kde se zaměřovala na výzkum queer reprezentace během období socialismu. Studijně pobývala také v Římě. Ve svém výzkumu sleduje společenské a kulturní souvislosti queer fotografie jako nástroje pro zviditelnění queer identity a jako prostředek vyjádření v prostředí, které bylo často nepřátelské vůči odlišnostem.
