„Na začátku jsme vůbec nevěděli, kde máme začít. Každá zahrada byla zanesená bahnem, troskami a špínou, zdálo se, že práce nikdy neskončí,“ popisuje rotmistr Merkuda, který má za sebou už 20 let služby v Armádě České republiky.
„Přes to všechno jsem viděl také neuvěřitelné odhodlání místních obyvatel. Dokázali zachovat chladnou hlavu, být nápomocní jeden druhému a neztrácet naději. Mnozí přišli opravdu o vše, nejde jen o materiální ztráty, ale osobní věci, vzpomínky s velkou osobní hodnotou,“ popisuje a dodává, že sám má dům, rodinu, děti a je těžké si jen představit, jaké to je, opustit v rychlosti to, čemu říkáme domov, naše bezpečné místo, zázemí a vrátit se tam po několika dnech a vidět tu hroznou spoušť.
Rotmistr Merkuda také vyzdvihuje práci záchranných složek i ostatních dobrovolníků, kteří přijeli do zasažených oblastí pomoci osobně nebo se podíleli třeba na zabezpečení stravy pro místní obyvatele i záchranáře. Celkem na místě odklidil odhadem 500 krychlových metrů, což je cca 62 nákladních aut, které připravil na odvoz, a více než 3000 metrů čtverečních srovnaných zahrad.
„Když jsem tu katastrofu sledoval v televizi, měl jsem pocit, že musím něco udělat. A když jsem se na facebookové skupině dočetl, že se v Písečné potýkají s nedostatkem těžké techniky, neváhal jsem ani vteřinu, i když to mám 125 kilometrů daleko,“ objasňuje hasič Merkuda, jak se ocitl v zasažené obci. Díky tomuto nasazení se s rodinou téměř neviděl, což ho mrzelo, ale potřeba pomoci lidem, kteří to zoufale potřebovali, byla silnější.
Svým příkladem ukázal, že pomoc a solidarita jsou důležitou součástí služby nejen v armádě, ale i v civilním životě. Jeho zručnost při práci s technikou výrazně urychlila záchranné práce. Zkušenosti získal nejen dlouholetou hasičskou praxí v armádě, ale i při vlastních mimopracovních činnostech.
„Ne každý má doma vlastní bagr. Já si rád práce kolem domu a na zahradě dělám sám,“ vysvětluje s úsměvem a dodává, že jeho šikovné ruce rádi využívají i jeho známí, když potřebují s něčím pomoct.
Rotmistr Jiří Merkuda nastoupil do armády v roce 2004 v Konici jako psovod. Po zhruba dvou letech se přesunul do Květné, kde pracoval nejprve jako stálý operační dozorčí a poté přešel k hasičům. „Byla tam dobrá parta a měl jsem pocit, že tam budu k užitku,“ vysvětluje. Z Květné se už jako hasič přemístil do Týniště nad Orlicí, kde slouží dodnes.
