Nejvyšší představitelé všech 32 spojeneckých zemí přijali řadu konkrétních rozhodnutí ve třech hlavních oblastech:
Za prvé, Aliance dokončuje největší posílení svého systému kolektivní obrany za posledních třicet let. Spojenci nyní mají pro obranu svého území k dispozici půl milionu vojáků ve vysokém stupni připravenosti (Česká republika se na tomto počtu podílí zhruba 10.000 vojáky). Pokračuje realizace nových aliančních obranných plánů, které přesně určují, jaké úkoly a na jakém místě mají plnit které spojenecké jednotky v případě krize nebo napadení. Spojenci rovněž intenzivně pracují na logistických a organizačních předpokladech úspěšné kolektivní obrany. Jde zejména o tzv. Podporu hostitelskou zemí (Host Nation Support, HNS). To představuje významný úkol zejména pro Českou republiku vzhledem k její geografické poloze.
To vše vyžaduje značné finanční zdroje. Většina spojeneckých zemí si to dobře uvědomuje, o čemž svědčí fakt, že 23 z celkem 32 členů letos vynaloží na obranu více než 2 % svého hrubého domácího produktu. Patří mezi ně i Česká republika, která díky novému zákonu o financování obrany letos rovněž plánuje dosáhnout dvouprocentní úrovně obranných výdajů. Řada zemí (zejména z východního křídla NATO) ale na obranu vynakládá ještě mnohem více zdrojů, příkladem je Polsko s více než 4 % HDP.
„Teprve naše vláda našla politickou odvahu skutečně investovat do obrany. Jsem za to opravdu vděčná. Zároveň je ale pravdou, že 2 % HDP nám pouze umožní napravit ty nejhorší nedostatky, které způsobilo systematické zanedbání investic do obrany v posledních několika desetiletích,“ upozorňuje ministryně Černochová.
Za druhé, členské země NATO potvrdily, že budou společně dál podporovat Ukrajinu v její obraně proti ruské agresi. Aliance se bude více než dosud podílet na plánování a koordinaci vojenské podpory Ukrajiny a logistickém zajištění této podpory. Spojenci se rovněž zavázali, že celkový objem jejich vojenské pomoci Ukrajině bude i v následujících letech dosahovat nejméně 40 miliard eur ročně.
V rámci summitu proběhlo zasedání Rady NATO-Ukrajina (NUC) na nejvyšší úrovni, tedy i za účasti ukrajinského prezidenta Zelenského. V rámci NUC sedí Ukrajina se spojenci za jedním stolem jako rovnoprávný účastník jednání.
Za třetí, NATO rozšiřuje spolupráci s partnerskými zeměmi mimo Evropu, zejména s významnými demokratickými zeměmi pacifické oblasti. Jednoho ze zasedání v rámci summitu se proto účastnili i představitelé Japonska, Jižní Koreje, Austrálie a Nového Zélandu.
Čína je dnes nejvýznamnějším podporovatelem Ruska a dodávky čínského materiálu umožňují Rusku nadále vést válku na Ukrajině. Spolupráce mezi Ruskem, Čínou a Iránem má globální dopady a směřuje nejen proti bezpečnostním zájmům NATO, ale řady dalších demokratických států na celém světě.
Ministryně Černochová se v rámci summitu zúčastnila i řady bilaterálních jednání. S náměstkyní ministra zahraničí USA Bonnie Jenkins diskutovala aktuální stav české “muniční iniciativy” a prohloubení spolupráce českého a amerického obranného průmyslu.
S litevským ministrem obrany Laurynasem Kasčiunasem řešila především možnosti uplatnění českých firem při modernizaci litevských ozbrojených sil a činnost mezinárodní “odminovací koalice” na podporu Ukrajiny, kterou Litva vede a ČR je jejím účastníkem.
S černohorským ministrem obrany Draganem Krapovićem probrala bezpečnostní situaci v regionu západního Balkánu, působení českých vojáků v mezinárodních vojenských misích v Bosně a Kosovu a účast českých firem na modernizaci černohorské armády.
Ministryně Černochová rovněž připojila svůj podpis k memorandu o porozumění, jímž se pod vedením Lotyšska zřizuje mezinárodní “dronová koalice” na podporu Ukrajiny. Dalšími účastníky jsou například Polsko, Dánsko, Kanada, Velká Británie, Nizozemsko, Německo a Austrálie. Cílem koalice je pomoci Ukrajině v nákupu, vývoji, výrobě a testování různých typů dronů, které jsou na ukrajinském bojišti klíčové.
Na večeři ministrů obrany pak ministryně Černochová neformálně pohovořila se svým americkým kolegou Lloydem Austinem a německým kolegou Borisem Pistoriem. Společně s prezidentem republiky se rovněž zúčastnila bilaterálních jednání s ukrajinským prezidentem Zelenským a korejským prezidentem Jun Sok-jolem.
Před summitem se uskutečnila doprovodná akce zaměřená na válečné veterány. Proběhlo setkání nově založené mezinárodní platformy pro spolupráci v péči o veterány (Veteran Coalition International). Za MO ČR se této akce zúčastnil ředitel odboru pro válečné veterány a válečné hroby plk. Robert Speychal a za delegaci Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR poslanec Pavel Růžička.
Proběhlo rovněž Průmyslové fórum NATO, kterého se účastnili zástupci spojeneckých ministerstev obrany a společností obranného průmyslu. Cílem setkání bylo hledání způsobů, jak navyšovat výrobní kapacity západního obranného průmyslu v situaci, kdy Rusko přešlo na částečnou válečnou výrobu a masivně zbrojí.
„Celkově hodnotím washingtonský summit jako velmi úspěšný. Posilujeme alianční kolektivní obranu a dál pomáháme Ukrajině. Česká republika byla navíc na summitu velmi viditelná. Členství v NATO je základem naší bezpečnosti a jsem proto ráda, že jsme respektovaným spojencem,“ dodává Černochová.
