Notifikace deficitu a dluhu vládních institucí - 2023 (První notifikace, údaje zaslané Eurostatu)
Saldo hospodaření sektoru vládních institucí skončilo za rok 2023 schodkem ve výši 3,3 % HDP, což představuje meziroční nárůst o 0,1 procentního bodu (p. b.). Výše zadlužení sektoru dosáhla na konci roku 2023 úrovně 44,0 % HDP, při meziročním poklesu o 0,2 p. b.
Největší podíl na deficitu připadal i nadále na subsektor ústředních vládních institucí, který skončil v deficitu 305,0 mld. Kč, místní vládní instituce skončily v přebytku 70,3 mld. Kč a subsektor fondů sociálního zabezpečení (zdravotních pojišťoven) v deficitu 5,0 mld. Kč.
Tab. 1: Notifikační tabulka deficitu a dluhu vládních institucí, Česká republika, 2020-2023
|
|
Jednotka
|
Rok
|
|||
|
2020
|
2021
|
2022
|
2023
|
||
|
Saldo hospodaření sektoru vládních institucí
|
mil. Kč
|
-329 216
|
-310 628
|
-215 355
|
-239 687
|
|
Konsolidovaný hrubý dluh sektoru vládních institucí
|
mil. Kč
|
2 149 822
|
2 566 731
|
2 997 615
|
3 228 369
|
|
Saldo hospodaření sektoru vládních institucí v % HDP
|
%
|
-5,8
|
-5,1
|
-3,2
|
-3,3
|
|
Konsolidovaný hrubý dluh sektoru vládních institucí v % HDP
|
%
|
37,7
|
42,0
|
44,2
|
44,0
|
V rámci jarních notifikací bylo též mírně revidováno saldo hospodaření vládních institucí za rok 2022, které se vylepšilo o 2,6 mld. Kč především z důvodu aktualizace údajů o daních.
Celkové příjmy sektoru vládních institucí vzrostly v roce 2023 meziročně o 10,0 %, což v absolutním vyjádření představovalo nárůst o 281,8 mld. Kč. Nejvíce rostly příjmy z daní z příjmu a ze sociálních příspěvků.
Celkové výdaje sektoru vládních institucí meziročně vzrostly v roce 2023 o 10,1 %, resp. 306,2 mld. Kč. Největší nárůst byl zaznamenán u vyplacených sociálních dávek, dotací a náhrad zaměstnancům.
Relativní výše dluhu vládních institucí na konci roku 2023 dosáhla úrovně 44,0 % HDP. Meziročně došlo k poklesu výše relativní zadluženosti o 0,2 p. b. Ke snížení relativní výše zadlužení přispěl nárůst nominálního HDP (- 3,4 p. b.), zatímco nominální růst dluhu přispěl ve vztahu k HDP ke zvýšení o 3,2 p. b.
Dluh na konci roku 2023 dosáhl 3 228,4 mld. Kč, z čehož převážná část je tvořena emitovanými dluhovými cennými papíry, jejichž objem meziročně vzrostl o 346,2 mld. Kč, naopak došlo k poklesu přijatých půjček (- 124,4 mld. Kč).
Ukazatele uvedené v tabulce 1 byly zaslány 29. března 2024 Eurostatu.
Poznámky:
Notifikaci deficitu a dluhu vládních institucí sestavuje a předkládá Evropské komisi každá členská země Evropské unie vždy za čtyři uplynulé roky a formou projekce za běžný rok, a to vždy ke konci března a září. Projekci běžného roku sestavuje a publikuje Ministerstvo financí. Kvantifikace fiskálních ukazatelů je založena na metodice Evropského systému národních účtů (ESA 2010) a slouží k hodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií. Podle maastrichtských kritérií výše deficitu nesmí překročit 3 % a úroveň kumulovaného dluhu 60 % HDP.
Přebytek/deficit vládních institucí je výše čistých půjček (+) nebo výpůjček (−) v systému národního účetnictví. Ukazatel vyjadřuje schopnost sektoru v daném roce financovat (+) jiné sektory ekonomiky nebo potřebu tohoto sektoru být ostatními sektory financován (−).
Dluh vládních institucí představuje nominální výši konsolidovaných závazků sektoru vládních institucí vyplývající z emitovaného oběživa, přijatých vkladů, emitovaných dluhových cenných papírů a přijatých půjček. U cizoměnových dluhových nástrojů zajištěných proti měnovému riziku je ocenění provedeno na bázi smluvního kurzu.
