Stanovisko ČGS k zavádějícím výsledkům měření kvality života ve městech
Společnost Obce v datech jako součást společnosti Deloitte každoročně vydává seznam měst v Česku, která hodnotí podle souboru statistických ukazatelů. Nové vydání tohoto seznamu autoři prezentovali v úterý 12. 12. 2023. Česká geografická společnost jako vědecká společnost sdružují badatele v oblasti sociální geografie, regionálního rozvoje a další odborníky se distancuje od způsobu vymezení a prezentace výsledků statistického měření kvality života, které představila společnost Obce v datech, a následně přebírají další média.
Pozice měst v systému osídlení a jejich rozvojový potenciál je vždy výrazně ovlivněn polohou
města a jeho velikostí. Proto vždy budou na prvních místech metropole a města v jejich zázemí
(zejména Praha a Brno), poté budou následovat další regionální centra a města v jejich okolí
(krajská města), dále se v seznamu umístí města ve stabilizovaném venkovském prostoru
(např. Polabí, Vysočina, jižní Čechy, střední a jihovýchodní Morava). Na opačném konci
seznamu pak budou malá města v nestabilním (po 2. světové válce přesídleném pohraniční)
nebo ve strukturálně postižených regionech (Ústecko, Ostravsko). Jde o triviální zjištění, které
je známé odborné i laické veřejnosti již více než tři dekády.
Způsob výpočtu hodnoty kvality života založený na souboru statistických indikátorů z různých
oblastí dokumentuje pouze a jenom statisticky zpracované výsledky agregovaných hodnot
ukazatelů a je pochopitelně naprosto závislý na souboru zvolených ukazatelů. V případě
zařazení jiných ukazatelů dojdou zpracovatelé statistické analýzy k jiným výpočtům, a tedy k
jinému pořadí měst. Výsledky jsou silně závislé na souboru vstupujících proměnných a
relevanci dat, nikoliv na kvalitě života v daném městě. Rozdíly v pořadí mezi městy stejného
typu (malá města ve stabilizovaném prostoru, města ve strukturálně postižených regionech,
města v zázemí metropolí) jsou zcela zanedbatelné a při záměně některých ukazatelů se
mohou významně proměnit. Koneckonců to dokládají i „skokani“ roku. Jak jinak lze vysvětlit,
že kvalita života se meziročně u Chebu „zlepšila“ o 85 pozic a v Nýřanech se „zhoršila“ o 68
pozic z celkem 205 sledovaných měst? Důvodem je zcela triviální opomenutí některých
vstupních dat v souboru přebíraných údajů.
Za zcela neprofesionální považujeme prezentaci výsledků a její potenciálně velký dopad na
společnost. Jak je vidět v médiích, která tyto diskutabilní výsledky nekriticky přebírají, je zcela
dominantně zdůrazněno město na posledním místě a výsledky tohoto města jsou široce
komentovány. To je zásadním způsobem stigmatizující, poškozující obyvatele města a svědčí
to o naprosté neprofesionalitě zpracovatelů takového statistického šetření. Pokud se jakékoliv
pořadí tohoto typu zpracovává jako žebříček, pak jsou vždy zveřejňovány první, nejúspěšnější
podle daných kritérií a ti méně úspěšní tedy v druhé polovině žebříčku jsou uvedeni pod
souhrnným označením na 100.–149. místě, resp. na 150.–205. místě tak, aby bylo zřetelné,
kdo jsou podle kritérií úspěšní, ale nebyl poškozován (až dehonestován) ten nejhorší. Stejně
tak jsou rozdíly mezi městem na 190. a 205. pozici zanedbatelné.
Kvalita života je komplexní charakteristikou, které se mezinárodní i česká odborná komunita
dlouhodobě věnuje. Čistě kvantitativní přístup k této problematice byl například ve světové
geografii překonán již na konci minulého století. Je jisté, že řadu atributů kvality života nelze
objektivně změřit pomocí souboru statistických indikátorů. Kvalita života skutečně nevyplývá
pouze z dostupnosti služeb, škol, sociálního a zdravotního zabezpečení a dalších aktivit typicky
umisťovaných ve větších městech. Navíc stále více platí, že některé služby mohou být
nahrazovány jinými statisticky nepodchycenými službami. Kvalita života se neměří
prostřednictvím souboru více nebo méně kvalitně zpracovaných dat, ale rovněž mírou
spokojenosti, mírou identity obyvatel s místem, kde žijí, mírou jejich spoluodpovědnosti za
místa, kde se pohybují. A to nejde nahradit čísly. Prezentované výsledky podle našeho názoru
představují často velmi zavádějící statistické šetření, nikoliv však reálné výsledky komplexně
pojaté kvality života obyvatel v Česku. Jako příklad lze uvést rozdíly v kvalitě života obyvatel
žijících v Černokostelecké ulici v Říčanech s mimořádně vysokou intenzitou silničního provozu,
a karvinskou vilovou čtvrť v Lázních Darkov s přiléhajícím parkem B. Němcové, kudy se dá projít
na náměstí.