Informace z komoditní rady pro vejce a drůbež při Agrární komoře ČR ze dne 14.7.2022

Dále členy rady seznámil s přípravou výpočtu normativů pro úlevy na sociálním pojištění, které zřejmě budou platné od 1. 1. 2023, a přípravě programu podpory dle Dočasného krizového rámce EK. Dočasný krizový rámec pro opatření státní podpory na podporu hospodářství po agresi Ruska vůči Ukrajině připravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu, ale zatím nejsou známy jasné podmínky a již předložený návrh považují chovatelé za příliš administrativně náročný a těžce uchopitelný. Viceprezident Agrární komory ČR Belada shrnul postoje Agrární komory ČR k Národnímu strategickému plánu SZP a uvedl na správnou míru postoje komory k zákonu o významné tržní síle, kde jsou v aktuální chvíli některými poslanci Zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu předloženy pozměňovací návrhy. AK ČR s vládním návrhem novely nikdy nesouhlasila a i proto jsme ministrovi zemědělství tento nesouhlas několikrát předali písemnou formou, mimo jiné jako součást tzv. Desatera, které je zahrnuto do závěrů letošního Sněmu AK ČR. V tomto dokumentu je doslova uvedeno, že je třeba „přistoupit k regulaci nadnárodních obchodních řetězců a co nejrychleji zavést výraznější omezení nekalých praktik obchodních řetězců s cílem nastavit pro všechny obchodní partnery přijatelné obchodní přirážky, které budou spravedlivě rozdělené do celé výrobní vertikály potravin“.

Zástupce Státního zemědělského intervenčního fondu Robert Zavadil doplnil náměstka Jílka předběžnými informacemi o počtu podaných žádostí na mimořádnou podporu a o dalších termínech pro podávání žádostí a dokladů pro národní dotační tituly týkající se chovatelů drůbeže. Zástupci chovatelů drůbeže a producentů vajec následně shrnuli aktuální tržní informace. Farmářská cena konzumních vajec se během letních měsíců opět snížila z důvodu zvyšujících se dovozů vajec především z Polska za „predátorské ceny“. Nadále, a to i přes příznivé odhady letošní sklizně, v ČR i v Evropě ale stále dochází k dalšímu navyšování cen krmných směsí. Na straně odbytu stále přetrvává obrovský tlak na ceny drůbežího masa a vajec od obchodních řetězců a vzhledem k vysoké inflaci dochází následně k menšímu zájmu o tyto komodity ze strany kupujících.

Zástupci komoditní rady pohybující se v každodenní praxi a realitě se shodují, že obchodní řetězce zvyšují ceny drůbežího masa a vajec na pultech rychleji, než rostou výkupní ceny tuzemských zemědělských prvovýrobců a zpracovatelů. Výkupní ceny zemědělských komodit neurčují v Česku prvovýrobci, ale další články v rámci dodavatelsko-odběratelské vertikály, především velké obchodní řetězce. Dovážejí ze zahraničí levné a silně dotované zboží, čímž tlačí na snižování výkupních cen tuzemských producentů. Ukázkovým příkladem je právě drůbeží maso, kdy výkupní ceny jatečných kuřat v živém vzrostly v meziročním srovnání podle posledních dat Českého statistického úřadu z letošního května o 14 procent a ceny kuchaných kuřat u zpracovatelů se zvýšily o 22 procent. Přitom ceny kuchaných kuřat v obchodech vzrostly v tomto období dokonce o 34 procent. Současně je třeba zopakovat, že tento růst výkupních cen neodpovídá rychlosti zvyšování vstupních nákladů. Pro představu, například krmné směsi pro výkrm drůbeže zdražily meziročně až o 80 procent podle výrobce a objemu nakoupeného množství. Ceny elektrické energie a zemního plynu trvale rostou už v řádech násobků. Následkem toho dochází k omezování či úplnému rušení tuzemských chovů drůbeže, před čímž Agrární komora ČR varovala už před Velikonoci na základě dotazníkového šetření mezi členy. Očekávali jsme zlepšení neutěšené situace pro české zemědělce od monitorování obchodních přirážek ve velkých obchodech, které avizovalo Ministerstvo zemědělství. Po několika týdnech od tohoto příslibu jsme však nezaznamenali žádné výsledky.