Plán rozvoje cukrovarnického průmyslu v Kazachstánu
Ministerstvo zemědělství přitom plánuje 6x zvýšit podíl řepného cukru, a to do r. 2026 (ze 7 na 43 %). Za poslední čtyři roky se však plocha cukrové řepy snížila o třetinu, zdůraznila hlava státu.
90 % populace je závislá na dováženém cukru. Prezident Kazachstánu pověřil tedy vládu, aby urychleně vypracovala samostatný projekt na rozvoj cukrovarnického průmyslu. Cílem má být výrazné snížení dovozní závislosti u cukru a postupný přechod k soběstačnosti.
Problém se zavlažováním v Kazachstánu
V posledních dvou desetiletích je situace s vodou v Kazachstánu nepříznivá. Podle Ministerstva pro ekologii, geologii a přírodní zdroje docházelo v letech 2000 až 2020 ke ztrátě cca 13 % vody v zavlažovacích systémech. Zavlažovací systémy jsou ještě dědictvím ze sovětské éry a vyžadují opravu. Kvůli špatnému stavu závlahových systémů se voda, která protéká potrubím, vypařuje nebo vytéká v některých místech dříve, než se dostane na pole
a do sadů.
Problém se závlahovou vodou se stává v období setí stále důležitějším, a to především v jižních oblastech Kazachstánu, kde je největší sucho, a kde je značná část populace žijící ve venkovských oblastech a je zaměstnána v zemědělství.
V posledních dvou desetiletích se ztráty vody udržely v rozmezí 11-16 %. Kazachstánu se zatím nedaří „rehabilitovat“ systém zavlažování, i když finanční prostředky k tomu má. Kazachstán obdržel minimálně dvě velké půjčky od Asijské rozvojové banky (ADB) a Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj (IBRD). Obě půjčky byly zaměřeny na modernizaci závlahového systému a podporu efektivního využívání vody.
Zároveň stojí za zmínku, že problém se ztrátou vody není kritická jen v Kazachstánu. U sousedního Kyrgyzstánu, který je často nazýván vodárenskou věží Střední Asie, je situace ještě horší. V Kyrgyzstánu se ročně ztrácí v průměru 25 % veškeré odebrané vody.
