„Saldo hospodaření vládních institucí se oproti jarním notifikacím především v důsledku aktualizovaných informací o dani z příjmu právnických osob vylepšilo o 0,4 p. b. a skončilo v deficitu 3,2 % HDP. Výše dluhu zůstala téměř beze změny a dosáhla úrovně 44,2 % HDP,“ uvedla Helena Houžvičková, ředitelka odboru vládních a finančních účtů ČSÚ.
Tab. 1: Notifikační tabulka deficitu a dluhu vládních institucí, Česká republika, 2019-2022
|
|
Jednotka
|
Rok
|
|||
|
2019
|
2020
|
2021
|
2022
|
||
|
Saldo hospodaření sektoru vládních institucí
|
mil. Kč
|
16 709
|
-329 216
|
-310 628
|
-217 932
|
|
Konsolidovaný hrubý dluh sektoru vládních institucí
|
mil. Kč
|
1 740 263
|
2 149 822
|
2 566 731
|
2 997 615
|
|
Saldo hospodaření sektoru vládních institucí v % HDP
|
%
|
0,3
|
-5,8
|
-5,1
|
-3,2
|
|
Konsolidovaný hrubý dluh sektoru vládních institucí v % HDP
|
%
|
30,0
|
37,7
|
42,0
|
44,2
|
Celkové příjmy sektoru vládních institucí vzrostly v roce 2022 meziročně o 11,0 %, což v absolutním vyjádření představovalo nárůst o 277,9 mld. Kč. Nejvíce rostly příjmy ze sociálních příspěvků a z daní z příjmů následované daněmi z výroby a dovozu.
Celkové výdaje sektoru vládních institucí vzrostly v roce 2022 meziročně o 6,5 %, resp. 185,2 mld. Kč. Rostly především vyplacené sociální dávky, výdaje na hrubou tvorbu kapitálu a vydané úroky. Pokles byl zaznamenán u dotací.
Relativní výše dluhu vládních institucí na konci roku 2022 dosáhla úrovně 44,2 % HDP. Meziročně došlo k nárůstu výše relativní zadluženosti o 2,2 p. b. Ke snížení relativní výše zadlužení přispěl nárůst nominálního HDP (- 4,2 p. b.), zatímco nominální výše dluhu vzrostla ve vztahu k HDP o 6,4 p. b.
Výše dluhu oproti jarním notifikacím byla revidována pouze nepatrně u přijatých půjček (+0,5 mld. Kč); na konci roku 2022 dosáhla 2 997,6 mld. Kč. Hlavními složkami dluhu jsou emitované cenné papíry a přijaté půjčky.
Za celý rok 2022 byl nárůst dluhu (430,9 mld. Kč) výrazně vyšší než výsledek hospodaření (- 217,9 mld. Kč) sektoru vládních institucí. Vládní instituce si vypůjčily o 213,0 mld. Kč více, než byla jejich potřeba financování, což se projevilo na straně aktiv zejména nárůstem hodnoty poskytnutých půjček, vkladů a ostatních pohledávek.
Ukazatele uvedené v tabulce 1 byly zaslány 29. září 2023 Eurostatu.
Poznámky:
Notifikaci deficitu a dluhu vládních institucí sestavuje a předkládá Evropské komisi každá členská země Evropské unie vždy za čtyři uplynulé roky a formou projekce za běžný rok, a to vždy ke konci března a září. Projekci běžného roku sestavuje a publikuje Ministerstvo financí. Kvantifikace fiskálních ukazatelů je založena na metodice Evropského systému národních účtů (ESA 2010) a slouží k hodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií. Podle maastrichtských kritérií výše deficitu nesmí překročit 3 % a úroveň kumulovaného dluhu 60 % HDP.
Přebytek/deficit vládních institucí je výše čistých půjček (+) nebo výpůjček (−) v systému národního účetnictví. Ukazatel vyjadřuje schopnost sektoru v daném roce financovat (+) jiné sektory ekonomiky nebo potřebu tohoto sektoru být ostatními sektory financován (−).
Dluh vládních institucí představuje nominální výši konsolidovaných závazků sektoru vládních institucí vyplývající z emitovaného oběživa, přijatých vkladů, emitovaných dluhových cenných papírů a přijatých půjček. U cizoměnových dluhových nástrojů zajištěných proti měnovému riziku je ocenění provedeno na bázi smluvního kurzu.
