Lesníci z Vysočiny se tentokrát sešli na Chotěbořsku
Radní Kraje Vysočina pro oblast lesního a vodního hospodářství, zemědělství a životního prostředí Pavel Hájek ve své prezentaci „Příspěvky na hospodaření v lesích a další aktivity Kraje Vysočina v lesním hospodářství“ podrobněji představil alespoň část aktivit, které byly v kraji v době kůrovcové kalamity realizovány. „Přibližně 40 % finančních příspěvků státu na hospodaření v lesích šlo do lesů právě u nás na Vysočině. Vlastníci lesů obdrželi v nemalé míře finanční prostředky na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity, kromě toho získávají vlastníci lesů finanční prostředky na nezbytnou hospodářskou činnost, jako například zalesnění, oplocenky, následnou péči o založené lesní porosty. Bez této podpory by neprobíhala obnova lesů tak rychle, jak můžeme v našich lesích pozorovat. Výrazně vyšší pestrost nově vysázených lesů je předpokladem pro jejich vyšší stabilitu,“ přiblížil radní Pavel Hájek.
Se svojí prezentací vystoupila také Emilie Hašková, která promluvila z pohledu jednoho ze tří spoluvlastníků lesa, kde proběhla venkovní část setkání, dále Ondřej Nezval z Mendelovy univerzity v Brně, Jan Votava, jednatel a majitel Pily Rozsochatec, s. r. o., Aleš Kopecký, zástupce Agentury ochrany přírody a krajiny, CHKO Železné Hory a místostarosta města Chotěboř Tomáš Škaryd. Venkovní pochůzkou následně provázel odborný lesní hospodář Jan Votava a také Aleš Kopecký.
Venkovní pochůzka se uskutečnila v přírodní rezervaci Údolí řeky Doubravy a měla pět zastávek s ukázkami. Na první zastávce s názvem Písník u Sokolovce byla ukázka managementu na zatopené pískovně s rosnatkou okrouhlolistou a sedmikvítkem evropským v přírodní památce. Na druhé, třetí i čtvrté zastávce se diskutovalo o lesnickém hospodaření v 1. zóně CHKO Železné Hory a zároveň o bezpečnosti turistů, kteří se pohybují v porostech napadených kůrovcem, ale zároveň svým nezodpovědným tábořením v lese mohou způsobit požáry. Lesníci porovnávali ekonomická a ekologická hlediska v případě ponechání dřevní hmoty v porostu pro přirozený rozpad a možnosti získání náhrad od správy CHKO za ponechanou dřevní hmotu v porostu. Zazněly otázky, zda při hospodaření tímto způsobem se jedná o neúctu k práci předchozí generace, zda opravdu bylo nutné ponechat v lese i kvalitní dřevní hmotu nebo zda je naše společnost tak bohatá, že si můžeme dovolit tento způsob hospodaření.
Na poslední zastávce byly k vidění ukázky nově vznikajících smíšených porostů, které je ovšem potřeba oplotit z důvodu přemnožené spárkaté zvěře. „Musíme se do budoucna rozhodnout, zda chceme smíšené kvalitní porosty pro příští generace a rozvoj dřevozpracujícího průmyslu, nebo lesy s hojným počtem spárkaté zvěře, ale s méně kvalitními porosty,“ řekl na závěr společného setkání lesníků radní Pavel Hájek.
