Od tabule na radnici a do Senátu

„Jednou učitel, vždycky učitel,“ říká s úsměvem starosta Svitav a senátor David Šimek. Svůj návrat za katedru si umí docela dobře představit. Dnes už ale šestnáctým rokem vede svitavskou radnici. „Školství vnímám nejen jako bývalý pedagog, ale také jako táta čtyř dětí, který sleduje, jak se vzdělávají, a přemýšlí nad tím, co je dobře a co špatně,“ vysvětluje. V rozhovoru mluví o tom, jak se v regionu daří rozvíjet spolupráci škol a proč na Svitavsku vsadili na sdílení dobré praxe.

Původní profesí jste učitel. Jak vzpomínáte na svá učitelská léta?
Velmi často a rád. I kvůli tomu, že moje manželka je také učitelka a působí na stejné škole, kde jsem dříve učil já. Dnes jako zřizovatel vidím, že doba se za poslední roky výrazně změnila a do vzdělávání přicházejí nové trendy a postupy. Sám jsem zvědavý, až jednou skončím politickou kariéru, jestli se k učitelství vrátím. Určitě to nevylučuji.

Do komunální politiky jste vstoupil v roce 2006. Co vás k ní přivedlo?
V té době se začaly rozjíždět eurofondy a školám se naskytla příležitost získávat finanční prostředky na vybavení. Takže to byl jeden z důvodů, proč jsem chtěl jít do zastupitelstva, abych mohl ovlivňovat podporu základního školství a zajistit peníze na spolufinancování projektů ze strany města. Zároveň jsem typ člověka, který má potřebu vyjadřovat se k věcem veřejným a ovlivňovat je. Takže když mě kolegové ze Sdružení pro město Svitavy oslovili, šel jsem do toho.

Od roku 2024 jste také senátorem. Vidíte nějaké výhody v kombinaci těchto dvou rolí?
Rozhodně. Pro práci senátora je to obrovská výhoda, protože když rozhodujete o legislativě, zároveň ji jako starosta zažíváte v praxi. Vnímáte aplikaci a výsledky toho, co schvalujete. Mám možnost na úřadě tu agendu probírat a bavit se o přínosech nebo možných problémech. Což mi pak pomáhá v rozhodování a snaze o to, aby zákony byly logické a nezatěžovaly chod státu, samospráv nebo třeba škol. Zároveň mohu pomáhat kolegům ze samospráv otevírat dveře v Praze a řešit problémy z různých oblastí. Je to tedy oboustranně přínosné.

"Sám jsem zvědavý, až jednou skončím politickou kariéru, jestli se k učitelství vrátím. Určitě to nevylučuji."

Jakým způsobem jako zřizovatel školy podporujete?
Myslím si, že máme s řediteli nadstandardní vztahy v oblasti komunikace. Nezasahujeme jim ale do řízení, protože autorita ředitele je velmi důležitá. Významnou formou podpory je systematická pomoc s projekty. V posledních letech jsme díky projektové kanceláři pomáhali školám s přípravou žádostí o dotace. Podařilo se nám získat peníze v podstatě pro každou školu. Velké projekty město pomáhá dozorovat, zejména ty stavební, a zároveň je předfinancovává. To je pro ředitele velká výhoda, že to nemusí řešit a mohou se soustředit na vzdělávání jako takové.

Setkávají se u vás v regionu ředitelé jednotlivých škol, znají se mezi sebou?
Pravidelná setkávání ředitelů probíhají díky MAPům (Místní akční plán rozvoje vzdělávání – projekt podporující spolupráci škol, zřizovatelů a dalších aktérů při rozvoji předškolního a základního vzdělávání v území obce s rozšířenou působností, který je financován zejména z evropských fondů a státního rozpočtu, pozn. red.) a probírají se tam různá aktuální témata. Teď jsme například řešili téma bezpečnosti ve školách. Připravujeme jednotnou metodiku, jak provádět audit takzvaných měkkých cílů v budovách a zároveň jak v tom systematicky vzdělávat učitelské sbory. Další aktuální věcí je spisová služba, která se od 1. ledna 2027 bude týkat i škol. Snažíme se nastavit jednotný systém fungování, případně i společný nákup softwaru.

Vím, že u vás existuje fond na podporu nejrůznějších aktivit, včetně vzdělávacích. Můžete to blíže vysvětlit?
Zřídili jsme městský nadační fond, který funguje tak, že do něj místní firmy a další donoři v průběhu roku vkládají finanční prostředky. Tyto peníze jsou určeny pro oblast zdravotní, sociální a také pro různé vzdělávací projekty. Aktuálně například podporujeme studenty střední zdravotnické školy a také mediky, kteří docházejí na praxi do naší nemocnice. Narazili jsme totiž na to, že během víkendu nemají nárok na oběd. Dohodli jsme se, že jim z fondu stravování zaplatíme, aby se v nemocnici cítili jako plnohodnotná součást týmu, ne jen jako někdo, kdo si jde „odbýt“ praxi.

Jak se věnujete oblasti neformálního vzdělávání?
Tam bych zmínil péči o nadané žáky. V rámci MAPu jsme se snažili vytipovávat tyto děti z celého území a ve spolupráci s muzeem, střediskem volného času a jednou školou jsme rozjeli kroužky robotiky a dalších kreativních aktivit. A pořádali jsme pro ně také speciální workshopy. Obecně je pro mě v regionu velmi důležitá spolupráce a sdílení dobré praxe, a to nejen ve vzdělávání jako takovém. Vysvětlím to na příkladu školních jídelen. Máme jednu, která na sobě významně pracuje, její zaměstnanci se vzdělávají a posouvají. A s touto jídelnou jsme navázali spolupráci tak, že své zkušenosti předává dalším školám a organizuje semináře pro kuchařky z ostatních jídelen. Díky tomu ostatní nemusí jezdit na školení po celé republice.

"Obecně je pro mě v regionu velmi důležitá spolupráce a sdílení dobré praxe, a to nejen ve vzdělávání jako takovém. "

Jak podporujete učitele?
Snažíme se sledovat aktuální trendy a přivádět do regionu odborníky, kteří vedou oborové přednášky pro učitele přímo u nás. Věnovali jsme se například Hejného matematice, novým přístupům ke čtení nebo vzdělávacímu programu Začít spolu. Ten se nám podařilo zavést nejen ve všech mateřských školách, kde jsme vzdělali pedagogické sbory, ale i v největší základní škole ve městě. Tam nyní běží paralelně jedna první třída v klasickém vzdělávacím proudu a druhá právě v programu Začít spolu – a je o to velký zájem ze strany rodičů. Takže my teď zvažujeme, jak s tím dál budeme pracovat.

Jaké problémy v oblasti vzdělávání v regionu řešíte?
Teď je to hlavně středoškolské vzdělávání. Vím, že jde o kompetenci kraje, ale snažíme se být v této oblasti aktivní, protože se nás významně týká. Jedna z věcí, které mě dlouhodobě trápí, je nedostatek středoškoláků s maturitou v technických oborech. Na Svitavsku je sice střední odborná škola technická, která má nyní i jeden maturitní obor, ale zaměstnavatelé upozorňují, že potřebují víc takových absolventů. Zároveň víme, že gymnázia nepřipravují studenty na technické obory, jako je stavebnictví nebo strojírenství. Zamýšlíme se proto nad tím, jestli by Svitavsko nemělo mít střední školu s maturitním oborem zaměřeným právě na přípravu studentů pro technické vysoké školy.

Co vás tíží v oblasti základního školství?
Tam je velmi silným tématem podpora speciálních pedagogů, psychologů a sociálních pedagogů, protože vidíme, že přibývá dětí, které tuto pomoc potřebují. A jsem moc rád, že města v našem území společně založila soukromé středisko výchovné péče, které provozuje organizace Květná zahrada. Všechna města mají zastoupení v její správní radě a snažíme se zajistit, aby středisko v regionu pomáhalo řešit aktuální problémy dětí. Například v loňském roce jsme otevřeli i stacionář pro dívky, protože jsme u nás zaznamenali nárůst případů sebepoškozování u čtrnácti- až patnáctiletých. A velmi dobře funguje i spolupráce se školami. Středisko výchovné péče pomáhá edukovat pedagogy, spolupracuje s OSPODem a nastavuje systém podpory a včasného zachycení problémů přímo ve školách.

Svitavsko v oblasti vzdělávání úzce spolupracuje s regionem Moravská Třebová. Čím to je?
Řekl bych, že na Svitavsku i Moravskotřebovsku se podařilo velmi dobře využít prostředky z MAP na vzdělávací a podpůrné aktivity. Díky tomu se rozvinula krásná spolupráce mezi školami, sdílení zkušeností i společné semináře – nejen pro pedagogy, ale i pro děti. V každém z těchto regionů je zhruba 25 škol, ředitelé se mezi sebou dobře znají a mohou spolu intenzivně komunikovat. Jedná se o hospodářsky a sociálně slabé regiony, jsme od sebe pár kilometrů a nabízí se tedy příležitost hledat společné cíle nejen v oblasti průmyslu a rozvoje, ale také ve školství. To nás přivedlo k myšlence přihlásit se společně do projektu Eduzměny.

Čím vás Eduzměna oslovila?
Naši projektoví manažeři absolvovali na podzim vstupní online seminář Eduzměny a velmi je to nadchlo. Já jsem pak telefonoval se starostou Kutné Hory Lukášem Seifertem, se kterým se dlouhodobě známe a spolupracujeme, a ptal jsem se ho, jak projekt funguje u nich. Financování z MAPů se blíží ke konci a byla by velká škoda po osmi letech práce všechno zahodit. Hledáme proto nástroj, jak spolupráci udržet, jak pokračovat v tom, co se podařilo nastartovat. A Eduzměna se nám jeví jako vhodná cesta. V obou územích jsme v lednu svolali všechny starosty a představili jim projektový záměr, včetně předpokládaných nákladů a modelu financování. Prosazoval jsem, aby se na financování podílely všechny obce, vedli jsme o tom otevřenou debatu a na obou stranách získal záměr zelenou. Moje role byla především v koordinaci starostů a následně i ředitelů škol, kteří potvrdili, že je to směr, kterým chtějí jít. Domluvili jsme se také, že politickou koordinaci projektu budeme zajišťovat společně s místostarostou Moravské Třebové, každý za svou obec s rozšířenou působností.

Co od Eduzměny vy osobně očekáváte, pokud vaše žádost uspěje?
V rámci Místních akčních plánů vzdělávání se rozběhla řada aktivit, ve kterých bychom chtěli pokračovat. Vidíme v tom příležitost například pro financování nových pozic, jako je sociální pedagog, protože máme některé školy s vyšším počtem sociálně znevýhodněných dětí. Také bychom chtěli posílit další podpůrné pozice, zejména pro menší školy – například školní psychology nebo speciální pedagogy. A v neposlední řadě chceme pokračovat ve sdílení zkušeností napříč regionem, které se v posledních letech velmi osvědčilo.

• David Šimek vystudoval učitelství, později také školský management. Začínal na základní škole ve Svitavách, kde se v roce 2005 stal ředitelem. Od roku 2010 je starostou Svitav. V letech 2021–24 byl poslancem a v roce 2024 byl zvolen senátorem. Od mládí se věnuje práci v turistickém oddílu mládeže Zálesáci Svitavy, dodnes se podílí na organizování táborů a akcí pro veřejnost. Je ženatý, má čtyři děti.

https://www.eduzmena.cz/cs/aktualne/detail/od-tabule-na-radnici-a-do-senatu