Nový objev v nádorové biologii: Tým 3. LF UK popsal, jak si buňky nádoru slinivky břišní posílají první pomoc, aby se bránily léčbě
Vědecký tým ze 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy publikoval výsledky několikaletého výzkumu, který odkrývá dosud neznámou strategii komunikace buněk nádoru slinivky břišní. Vědci a vědkyně objevili, že si nádorové buňky mezi sebou předávají životně důležitý materiál pomocí tenkých spojů, tzv. nanotunelů (tunnelling nanotubes). Zásadním a ve světovém měřítku unikátním objevem je zjištění, že si takto nádorové buňky dokážou vzájemně přepravovat i celé ribozomy – buněčné továrny na syntézu, tedy tvorbu bílkovin.
„Tato mezibuněčná spojení, která fungují jako ‚dálnice’ pro transport mitochondrií, RNA či proteinů, byla poprvé popsána v časopise Science již v roce 2004. Zcela novým zjištěním našeho výzkumu však je, že jsou těmito nanotunely přenášeny i ribozomy, což dosud nebylo v odborné literatuře u nádorových buněk ani jiných buněčných typů popsáno,“ uvedla hlavní autorka práce z Ústavu biochemie, buněčné a molekulární biologie 3. LF UK, doktorka Stanislava Martínková. „Pro nádorové buňky slinivky břišní, které se rychle a nekontrolovaně dělí, může být tato pomoc velmi významná. Oslabená nádorová buňka může přes nanotunely přijmout ribozomy od jiné buňky a tím znovu nastartovat vlastní tvorbu bílkovin. Tento mechanismus tak může představovat jednu z cest, jak si nádorové buňky vzájemně pomáhají a přizpůsobují se podmínkám v mikroprostředí nádoru i jeho léčbě,“ doplnila.
Výzkum probíhal také na tkáňových kulturách odvozených přímo ze vzorků tkáně pacientů s adenokarcinomem slinivky, což je jeden z nejagresivnějších typů nádorů. „Naše výsledky ukazují, že nádorové buňky mohou ve stresových podmínkách aktivovat různé adaptační mechanismy, mezi které patří i tvorba těchto mezibuněčných spojení. Celý objev vzniklý na půdě 3. lékařské fakulty je o to cennější, že otevírá prostor celosvětovému výzkumu tohoto principu i u dalších typů onemocnění, a tím i k možným cestám k účinnější protinádorové léčbě,“ uvedl profesor Jan Trnka, pod jehož vedením studie probíhala.
Vědecký tým nyní plánuje dále sledovat mechanismy transportu ribozomů a organel v pokročilejším buněčném a myším modelu nádoru slinivky. Cílem je pochopit, jak tuto mezibuněčnou výpomoc zastavit. Pokud se podaří tyto komunikační cesty zablokovat, nádorové buňky ztratí schopnost vzájemné pomoci a regenerace a stanou se možná citlivějšími k léčbě. To dává velkou naději pro budoucí vývoj cílených terapií u jedné z nejhůře léčitelných forem nádoru.
Výzkum byl publikován v prestižním vědeckém časopise Cell Communication and Signaling. Na detailní analýze a detekci těchto struktur spolupracoval i Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR v Liběchově, renomované pracoviště v oblasti buněčné biologie a mikroskopie.
Snímek zachycuje nanotunel mezi dvěma nádorovými buňkami, šipky označují ribozomy zobrazené jako zelené tečky
3. lékařská fakulta UK
