Česko nestíhá: paliativní péče potřebuje víc lidí, jasná pravidla i lepší spolupráci resortů, říkají Piráti
Podle dat ÚZIS se poptávka po paliativní péči v příštích deseti letech zvýší o 47 %, zatímco systém dnes postrádá přibližně 2 700 pracovníků; pro rozvoj specializované paliativní péče je potřeba až 1 000 nových lékařů, a je třeba začít jednat včas a s jasnými pravidly. Na závěr setkání Eva Šrámková oznámila vznik Odborné platformy pro paliativní péči, která propojí experty z medicíny, práva, praxe i státní správy a systematicky připraví doporučení pro další kroky v horizontu dvou let. Diskutováno bylo sjednocení pravidel, zlepšení rozhodování na konci života, vznik centrálního registru dříve vyslovených přání a určení osob k zástupnému rozhodování, rozšíření dostupnosti péče a úprava úhradových mechanismů, a také potřeba lepší koordinace resortů a zapojení sociálních pracovníků.
Poslankyně MUDr. Eva Šrámková (Piráti) svolala do Poslanecké sněmovny odborný kulatý stůl o paliativní péči a rozhodování na konci života. Setkání přineslo konkrétní data i návrhy řešení, která jsou podle účastníků realizovatelná v horizontu dvou let. Na závěr Šrámková oznámila vznik Odborné platformy pro paliativní péči, která má propojit experty z medicíny, práva, praxe i státní správy a systematicky připravovat konkrétní doporučení pro další kroky.
„Paliativní péče není okrajové téma. Týká se statisíců lidí a jejich rodin. Pokud má stát skutečně fungovat pro lidi, musí umět zajistit důstojnou péči i v závěru života. Dnes ale víme, že systém na to není připravený a potřebuje jasnou změnu plánu,“ uvedla poslankyně Eva Šrámková.
“Podle dat ÚZIS, která na setkání představil jeho ředitel Ladislav Dušek, poroste potřeba paliativní péče v následujících deseti letech o 47 %, přičemž už dnes systému chybí přibližně 2 700 pracovníků. Zároveň se prodlužuje délka života, nikoli však dožití ve zdraví. Od předsedy České společnosti paliativní medicíny Ondřeje Kopeckého jsme se dozvěděli, že pro rozvoj specializované paliativní péče bude potřeba až 1 000 nových lékařů. Data máme a jsou jednoznačná. Teď je musíme začít používat pro řízení systému. Nemůžeme čekat, až nás demografický vývoj doběhne. To je přesně situace, kdy je potřeba jednat včas a opřít se o odborníky,“ doplnila Šrámková.
Zástupci klinické praxe upozornili na roztříštěnost systému a velké rozdíly v rozhodování o péči na konci života. Podle docentky Kateřiny Rusinové nebyly doporučené postupy aktualizovány od roku 2010 a praxe se tak výrazně liší podle konkrétního pracoviště. MUDr. Katarína Vlčková z organizace Cesta domů doplnila, že v domácích hospicích dnes umírá zhruba 9 % lidí a většina pacientů se do paliativní péče dostává pozdě. „Dnes příliš záleží na tom, kam se pacient dostane. To je nepřijatelné. Potřebujeme sjednotit pravidla, zpřehlednit systém a zajistit, aby péče přicházela včas a předvídatelně. Zároveň chybí centrální registr dříve vyslovených přání a osob určených k zástupnému rozhodování. Respekt k přání pacienta musí být samozřejmostí. Technologicky to zvládneme, teď je potřeba politická vůle to skutečně dotáhnout,” uvedla Šrámková.
Zástupci zdravotních pojišťoven i Ministerstva zdravotnictví se shodli na nutnosti rozšířit dostupnost paliativní péče a upravit úhradové mechanismy. VZP aktuálně testuje pilotní projekt časné paliativní péče s delší prognózou, zatímco Svaz zdravotních pojišťoven navrhl zavést povinnost uvádět paliativní relevanci pacienta při propuštění z nemocnice. Ministerstvo zdravotnictví zároveň představilo přípravu Strategie rozvoje paliativní péče do roku 2035 a Ministerstvo práce a sociálních věcí informovalo o chystaném osvětovém projektu. Diskutována byla i otázka evidence sociálních pracovníků. „Bez dostatku lidí systém fungovat nebude. Potřebujeme přesná data i jasná pravidla, včetně plnohodnotného registru sociálních pracovníků. Stát musí konečně začít fungovat jako tým, který spolupracuje napříč resorty,“ zdůraznila Šrámková.
Na závěr setkání oznámila vznik Odborné platformy pro paliativní péči. „Zazněla celá řada konkrétních kroků, které nejsou na deset let, ale na příští dva roky. To je přesně směr, kterým se musíme vydat. Chceme systematicky přizvat odborníky a dotahovat řešení, která zlepší každodenní život lidí. Piráti jsou připraveni odvést svou práci a posunout tohle téma z debat do praxe,“ uzavřela Šrámková.
Česká pirátská strana
