Zdravotní péče musí zůstat dostupná i mimo velká města. SMS ČR jednalo o venkově a stabilitě regionálních nemocnic

SMS ČR dlouhodobě upozorňuje, že bez cílené pomoci státu hrozí další prohlubování rozdílů mezi městy a venkovem – ať už jde o nedostatek praktických lékařů a pediatrů, prodlužování dojezdových vzdáleností nebo přetížení zdravotnického personálu.

Lékař v obci – lepší život pro lidi

„Náročné cestování za lékaři trápí obyvatele venkova dlouhodobě. Je to každodenní realita seniorů, rodin s dětmi i lidí v produktivním věku. Pokud lékařská péče v obci chybí, má to vliv na kvalitu života v celém území. Obce jsou připravené podílet se na řešení této neutěšené situace, ale potřebují k tomu jasně definovanou a koordinovanou podporu státu,“ uvedl předseda SMS ČR Petr Halada.

Samosprávy se přitom už teď snaží situaci řešit vlastními silami. Zajišťují prostory pro ordinace, nabízejí startovací byty, pomáhají s dopravní obslužností či administrativním zázemím pro lékaře. Jejich možnosti jsou však omezené a bez systémových nástrojů státu nemohou dlouhodobě suplovat jeho roli.

„Dostupná a kvalitní zdravotní péče nesmí být jen výsadou velkých měst, ale samozřejmostí pro každého člověka bez ohledu na to, kde žije. Proto dlouhodobě prosazuji posílení primární péče, podporu praktických lékařů i odborníků v regionech a systémová opatření, která zefektivní fungování celého systému,“ řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch s tím, že má za cíl podpořit prevenci a fungující síť poskytovatelů na místní úrovni, aby se lidé k lékaři nejen dostali, ale aby byla zdravotní péče kvalitní. „Spolupráce s obcemi, kraji i nemocnicemi je v tomto směru skutečně klíčová, jen tak dokážeme zajistit stabilní, kvalitní a dostupnou péči pro všechny obyvatele,“ dodal ministr zdravotnictví.

Zástupci SMS ČR také upozornili na nutnost lepší koordinace zdravotních a sociálních služeb, zejména s ohledem na stárnutí populace v menších obcích a rostoucí tlak na terénní a návaznou péči. Poukázali také na kritický nedostatek psychiatrů a psychologů, který vede k prodlužování čekacích lhůt a odkládání odborné pomoci i v akutních případech. Právě obyvatelé venkovských a periferních oblastí jsou tímto stavem postiženi nejvíce.

Regionální nemocnice v úzkých

Druhé zásadní téma se týkalo fungování regionálních nemocnic a dopadů úhradové vyhlášky na jejich financování. Podle SMS ČR jsou menší a střední nemocnice nenahraditelnou součástí zdravotnické sítě, zejména v regionech, kde představují hlavní bod akutní i následné péče.

Úhradová vyhláška pro rok 2026, kterou Ministerstvo zdravotnictví stanovuje výši úhrad za zdravotní služby, podle SMS ČR omezuje finanční prostředky nemocnic, klade přílišný důraz na jednodenní péči a neposkytuje dostatečné prostředky na stabilizaci personálu.

„Regionální nemocnice nejsou jen zdravotnickým zařízením, ale místem, na které se lidé s důvěrou obracejí každý den. Pokud se nemocnice dostanou pod dlouhodobý finanční tlak, projeví se to rychle na rozsahu péče a personálním zajištění. A to už se bohužel reálně děje. Proto považujeme za nezbytné vést debatu o spravedlivějším a předvídatelnějším nastavení financování, které bude zohledňovat specifika regionální zdravotní péče,“ uvedl místopředseda SMS ČR Tomáš Chmela.

Obce vědí o problémech jako první

Zástupci SMS ČR v rámci setkání dále zdůraznili, že jejich cílem není kritika, ale naopak hledání funkčních a dlouhodobých řešení.

„Obce jsou často první, kdo se dozví, že místní lékař končí nebo se zavírá ordinace. Právě zkušenosti z každodenního života na venkově musíme přinášet do společné diskuse. Pokud má zdravotní péče zůstat dostupná pro lidi mimo větší města, bez spolupráce státu, krajů a obcí to nepůjde,“ doplnila místopředsedkyně SMS ČR Hana Váňová.

SMS ČR závěrem deklarovalo zájem pokračovat v odborném dialogu s Ministerstvem zdravotnictví a být spolehlivým a aktivním partnerem při zajišťování stabilní zdravotní péče v regionech.