Odtud mířili vstříc smrti: Sokolovna ve Štruncových sadech dodnes připomíná osudy deportovaných Židů
V lednu 1942 byli v plzeňské sokolovně ve Štruncových sadech shromažďováni židé z celého regionu, odkud byli deportováni do Terezína a vyhlazovacích táborů; z více než 2 600 transportovaných se války dožilo pouze asi 200 osob. Památku těchto obětí uctili představitelé Plzeňského kraje při pietních akcích, připomínajících nejen tragédii, ale i nutnost chránit lidskost a respekt ve společnosti. Unikátní dobové fotografie transportů, pořízené plzeňským fotografem Mirkem Křenem, jsou cenným archivním svědectvím této tragédie.
Staří, mladí i děti. Ti všichni byli v lednu 1942 shromažďováni v sokolovně v plzeňských Štruncových sadech, odkud směřovali dál do Terezína a vyhlazovacích táborů. Z více než 2 600 deportovaných se vrátilo přibližně 200 osob. Plzeňský kraj i letos uctil jejich památku.
U sokolovny ve Štruncových sadech se v pátek 23. ledna uskutečnila pietní vzpomínka na oběti lednových transportů Židů z roku 1942. Památku deportovaných uctil také hejtman Plzeňského kraje Kamal Farhan.
„V těchto dnech intenzivně vzpomínáme na ty, kteří odtud byli odvlečeni a jejichž životy byly zmařeny. Každý z nich měl své sny, rodiny, plány – a přesto byli vystaveni nenávisti, která nesmí být zapomenuta. Památka obětí nás zavazuje chránit lidskost a respekt v naší společnosti,“ řekl hejtman Kamal Farhan.
Ze sokolovny Židé v roce 1942 zamířili na vlakové nádraží, odkud pokračovali dále do koncentračních táborů. Z Plzně bylo ve dnech 18.–26. ledna transportováno více než 2 600 mužů, žen a dětí, jejichž počet dodnes připomíná pamětní deska na sokolovně. Konce války se dožilo jen 209 deportovaných.
V etnografické podsbírce Západočeského muzea v Plzni se do dnešní doby dochoval unikátní soubor fotografií. „Snímky organizování transportů před sokolovnou a na nádraží pořídil mladý plzeňský fotograf Mirek Křen. Tyto fotografie se řadí k výjimečným archivním pramenům pro dokumentaci dějin šoa,“ uvedl vedoucí Národopisného muzea Plzeňska Michal Chmelenský.
„Nejednalo se výhradně o plzeňské Židy, byli mezi nimi lidé z celého kraje, například ze Spáleného Poříčí nebo Štěnovic, kde se nacházely početné židovské obce. Posledními zmínkami o nich jsou často bohužel jen záznamy v evidenci obyvatel s datem odhlášení a poznámkou o transportu,“ doplnil ředitel Státního oblastního archivu v Plzni Karel Řeháček.
Dalším tradičním místem pietního aktu, kde se obvykle koná modlitba za oběti holocaustu, je i Stará Synagoga v Plzni. Vzpomínkového večera se v neděli 18. ledna zúčastnil náměstek hejtmana Plzeňského kraje Petr Vanka.
Dobové fotografie: ze sbírek Západočeského muzea v Plzni, p. o.
https://www.plzensky-kraj.cz/odtud-mirili-vstric-smrti-sokolovna-ve-struncovyc
