„Turek? A co jízda bez helmy, pane prezidente?“ Vondráček reaguje na aktuální dění

V pondělí vznikla nová vláda. V čem bude jiná?

Myslím si, že to nejdůležitější – a je to vidět i v programovém prohlášení – je to, že se budeme snažit plnit předvolební sliby, co nejlépe to půjde. Hned první jednání vlády to ukázalo.

Buďte konkrétní. Co je pro vás osobně nejdůležitějším bodem?

Pro mě jsou velice důležité věci, které uměle zdražují život lidem v České republice, jelikož poklesla reálná mzda ve srovnání s rokem 2019 a 2024 o téměř deset procent. Přestože se měnily cenovky a současně rostly platy, celkový výsledek byl takový, že si lidé mohli pořídit za stejnou práci daleko méně.

ásledující období bude ovlivněno tím, že jsme odmítli přijetí emisních povolenek ETS2, které by domácnostem život ještě víc zdražily. To je ta zelená umělá drahota, která se na nás v posledních letech valila. Další věcí, která lidem a firmám průběžně zdražovala život, jsou poplatky za obnovitelné zdroje. To je daň za špatné rozhodnutí politiků, kteří si vymysleli solární barony. My jsme říkali, že se k tomu chceme postavit čelem, a když už si to politici vymysleli, není možné hendikepovat skupinu lidí, jež to má zaplatit. České firmy na rozdíl od zahraničních musely platit přirážku k energiím, a z toho důvodu nemohly prodávat zboží za takovou cenu, aby byly konkurenceschopné. Ohrožovaly se tím tedy pracovní pozice. Obecně náš průmysl do dnešního dne není na úrovni například roku 2018. Tohle je něco, co jsme řešili hned na první vládě. A myslím, že další kroky, které jsme slibovali, se budeme snažit plnit co nejdříve.

Opozice ještě před vznikem vlády kritizovala programové prohlášení s tím, že tam není žádná zmínka o Rusku, potažmo o bezpečnosti. Jak jste připraveni na spolupráci s bývalou vládou, která je dnes v opozici?

Myslím si, že spolupráce musí být profesionální. Přestože oni mluví o Rusku jako o zástěrce svých kroků od rána do večera, zatímco my chceme v první řadě mluvit o České republice, neznamená to, že nebudeme spolupracovat. Myslím, že pan předseda Poslanecké sněmovny, pokud jde o zlepšení vztahů mezi vládou a opozicí, nabídl, že se v rámci plánovaného programu jednání opět budou řešit takzvaná opoziční okénka. Ta umožňují stranám v opozici předložit své stěžejní zákony, aby se dostaly na pořad jednání a mohly být i schváleny. I když třeba ty zákony neprojdou, aspoň se o nich v rámci celého legislativního kolečka diskutuje. To je něco, co se v minulém období nestalo. Hnutí SPD v podstatě nemělo šanci jednat o jediném zákonu, který byl z jeho pera. Z toho pochopitelně pramenily i extrémní snahy zdržovat jednání, protože byla nulová ochota slušně se s opozicí bavit a dát jí prostor v rámci konstruktivních témat.

Jak důležitý je pro vás vztah se Slovenskem?

Je mimořádně důležitý. Aktuální situace, kdy pan prezident otálí a chce se nejdříve potkat s budoucím ministrem Turkem, zároveň přináší komplikaci z hlediska účasti našeho ministra na schůzi Evropské unie, kde se mají setkávat ministři životního prostředí. To, že jsme si mezitím zlepšili vztahy, nám umožňuje, abychom se pobavili o našich pohledech. Mám však pocit, že ministr životního prostředí pan Hladík se se slovenským ministrem nepotkal ani jednou. Teď k tomu setkání došlo ještě předtím, než byl Filip Turek jmenován. Probrali spolu své pohledy na danou věc a zjistili, že jsou v podstatě totožné. V extrémních případech jsou důvěra a porozumění velmi důležité. Třeba se to někdy může hodit i Slovákům, aby měli podobnou možnost, že za ně někdo zaskočí. Když vidíme věci stejně, je opravdu potřeba, aby zaznívaly společným hlasem, a abychom tak mohli v Evropské unii zastavovat kroky, které by jinak mohly zásadně komplikovat život, protože drtivá většina opatření, která se v Bruselu připravují, může mít takový dopad.

ak jste sám zmínil, post ministra životního prostředí zůstává neobsazený. Právní výklady v této věci se liší, ale co si myslíte vy? Může prezident nejmenovat ministra?

Říká se, že co právník, to právní názor. V tomto případě jsem ale nezaznamenal diametrálně odlišná stanoviska. Myslím si, že je to všechno o míře, jak úzce vymezený okruh příkladů opravňuje prezidenta nenaplňovat článek, který hovoří o tom, že na návrh předsedy vlády jmenuje ministra. Názory nejrůznějších právníků, včetně bývalého poradce pana prezidenta, pana Kysely, hovoří o velmi úzkém výčtu situací, ve kterých by měl oporu v zákoně či ústavě, aby otálel se jmenováním. Pan Kysela konkrétně říká něco, co si myslím, že se ujalo, hodně právníků si to také tak vykládá. Šlo by to, kdyby se jednalo o podezření ze špionáže či prokázanou špionáž. A také vážný trestný čin by mohl být překážkou, která by prezidenta definitivně opravňovala, aby někoho ministrem nejmenoval.

Nic z toho se v případě Filipa Turka nikdy ani nepovažovalo za podezření, natož aby to někdo myslel vážně. Všechny další věci spojené s Filipem Turkem jsou irelevantní vůči těmto kategoriím. Navíc výčitky, které se tak často objevují, nejsou ani vysvětlené, ani podložené. Když zaznělo, že pan prezident má právní důvody, tak nevysvětlil, co tím konkrétně myslí. Pak zaznělo, že Filip Turek nemá úctu k pravidlům. Zase nevím, co tím myslí. Pokud bychom však toto brali jako zásadní překážku k výkonu mandátu, mohli bychom se ptát, jestli bylo například to, že pan prezident jezdil na motorce bez helmy, také vážnou překážkou pro výkon mandátu. Myslím, že nikoli. Ti lidé, ať už pan prezident i Filip Turek, dostali mandát v demokratických volbách. Musíme to brát tak, že jen v extrémních případech by jim něco mělo zabránit ve vykonávání demokratického mandátu od voličů.

A vy si myslíte, že by byl Filip Turek dobrým ministrem životního prostředí? Mnoho lidí se podivuje nad poměrně zvláštní výměnou. O Filipu Turkovi se dlouhodobě mluvilo jako o kandidátovi na šéfa zahraničního rezortu, přičemž se zdůrazňovalo, že má zkušenosti ze zahraničí a dobré jazykové schopnosti. Najednou se však s Petrem Macinkou vyměnili a Filip Turek má vést rezort životního prostředí. Je k tomu skutečně způsobilý?

Určitě nebude plácat takové nesmysly, jako že se Česko otepluje dvakrát rychleji než zbytek světa, jak tvrdil předchozí ministr životního prostředí. Nemám strach, že by si ministerstvo životního prostředí jakkoliv pohoršilo, ať už to nakonec dopadne jakkoliv, i kdyby náhodou stále byla ve hře varianta, že ministrem životního prostředí bude Petr Macinka. Pokud mluvíme o Filipu Turkovi, domnívám se, že to, jak je dnes agenda životního prostředí vnímána veřejností, velmi souvisí s Green Dealem, zelenou drahotou a omezováním našeho průmyslu. Přestože je to mezirezortní záležitost a zahrnuje také agendu ministerstva průmyslu a obchodu, často také ministerstva pro místní rozvoj, myslím, že je potřeba vrátit ministerstvo životního prostředí na správnou cestu. Je nutné ukončit zelený aktivismus a vrátit se ke skutečné ochraně naší krajiny a přírody. K tomu, co máme ve svých rukou a co můžeme svou silou ovlivnit. Sluníčku ještě neporučíme, větru a dešti také ne.

Ještě se zeptám na Motoristy. Už před více než rokem jste mi říkal, že si do voleb dokážete představit spolupráci s nimi, ale nakonec to nedopadlo. V jiném rozhovoru jste pak ale uvedl, že spolupráce možná nebyla, protože Petr Macinka měl zájem maximálně o vás, ale o dalších členech Svobodných mluvil hodně ostře. Jak se na spolupráci teď těšíte?

Myslím si, že i mediálně bylo zaznamenáno, že se Petr Macinka změnil. Od těch slov ustoupil a například konkrétně Zuzaně Majerové předal kytici s omluvou za ty výrazy, které vůči ní použil. Nemyslím si, že už takové výrazy padají, naopak jde o naprosto profesionální spolupráci. Účastnil jsem se mnoha jednání o kapitolách programového prohlášení a tím, že jako SPD a Motoristé jsme tam několikrát vystupovali z podobných pozic, to bylo velmi užitečné. Už jsme se trochu znali a věděli, kdo, co a jak zamýšlí. Mohli jsme se tedy i pokoušet přesvědčit hnutí ANO, aby některé věci v programovém prohlášení zohlednilo. Obecně si myslím, že spolupráce i s hnutím ANO je velmi profesionální. Vývoj posledních let nás dostal do situace, kdy se o programových bodech nemusíme navzájem tolik přesvědčovat, protože ekonomická situace ukázala, že to, co ještě před časem ANO relativně hájilo, tedy zelenou politiku Evropské unie, tak to dnes už způsobuje zásadní ekonomické problémy. Společnými silami se tomu snažíme bránit. Takhle bych řekl, že je to i v mnoha dalších případech a je pryč období, kdy ANO koketovalo se zavedením eura. Čas nám napomohl, aby se programy přiblížily, trochu troufale bych řekl, že ANO se přiblížilo těm našim konzervativnějším a pravicovějším myšlenkám. I proto věřím, že spolupráce s Motoristy bude velice konstruktivní a ku prospěchu českým občanům a České republice.

Převzato z PrahaIN.cz