Financování nepedagogických pracovníků: všichni zřizovatelé škol stojí před výzvou
Od 1. ledna 2026 vstupuje v platnost novela školského zákona, která přináší zásadní změnu ve financování nepedagogických pracovníků. Nově za jejich platy ponese odpovědnost zřizovatel, tedy kraje, obce, církve nebo soukromí zřizovatelé. Už teď je ale jasné, že peníze, které posílá na platy servisních profesí stát, nebudou stačit. Bohužel nepokryjí současnou výši mezd kuchařek, uklízeček nebo například školníků. Přitom už letos peníze chyběly, proto musela část škol, bez ohledu na zřizovatele, sáhnout do rezerv nebo požádat o pomoc s dofinancováním platů svého zřizovatele.
„Už jako poslanec jsem několikrát v rámci svého vystoupení v Poslanecké sněmovně upozorňoval ministra školství a ostatní kolegy na nepřipravenost i možné závažné důsledky změny přechodu financování nepedagogických pracovníků na zřizovatele. Osobně rozhodnutí převést financování nepedagogů na zřizovatele - kraje, obce, města i další považuji za obrovskou chybu. Byli jsme opakovaně ujišťováni, že financování bude zajištěno a není třeba se ničeho obávat. Ke změnám jsme neměli možnost se vyjádřit, nikdo nebral v úvahu doporučení a přání samotných škol nebo samospráv. A je zřejmé, že jsme se problémů obávali oprávněně,“ upozorňuje hejtman Kraje Vysočina Martin Kukla.
V případě organizací zřizovaných Krajem Vysočina se zastupitelstvo rozhodlo pro variantu dofinancovat ještě v letošním roce krajským školám nepedagogy více než 15 miliony korun. V roce 2026 v rozpočtu na tyto účely potřebuje kraj najít 65 milionů korun. Aktuálně se podle hejtmana řeší, které výdaje kvůli tomu kraj pokrátí, protože se změnou legislativy stojí všichni zřizovatelé před výzvou, jak chybějící peníze dofinancovat. „Chápeme, že například soukromí zřizovatelé diskutují, jak se k nové povinnosti postavit, ale bohužel to za ně vyřešit neumíme. Stejně jako nedofinancováváme chybějící prostředky městům ani obcím, nemůžeme je platit soukromým zřizovatelům,“ vysvětlil hejtman Martin Kukla.
V důsledku legislativních změn a změn toků finančních prostředků na zajištění školního stravování předložily stravovací provozy svým partnerům kalkulace nákladů na přípravu obědů. Tam, kde zřizovatelé využívají cizí kapacity se musí rozhodnout, jak se postaví k provozní odpovědnosti vůči subjektům, které za ně plní jejich zákonnou povinnost – právě například zajištění obědů pro nezletilé žáky, pokud o to mají zájem. Obce a kraje nepochybně i po změně legislativy ze svých rozpočtů zajistí, aby tato zákonná povinnost byla naplněna. Tam, kde Kraj Vysočina využívá cizí kapacity jídelen, například u základních škol nebo centrálních jídelen, za své strávníky rozpočítané náklady na kuchařky zaplatí.
http://www.kr-vysocina.cz/vismo/dokumenty2.asp?id=4135252&id_org=450008
