Vysočina se může pochlubit nadprůměrnými výsledky v onkologické i paliativní péči. Region ale stárne rychleji než ostatní kraje
Kraj Vysočina se stává republikovým lídrem v oblasti onkologické a paliativní péče. „Podle dat Národního zdravotnického informačního systému - NZIS se u nás na Vysočině dlouhodobě zvyšuje úspěšnost léčby rakoviny, dostupnost prevence i kvalita péče o pacienty v závěru života. Zároveň ale čelíme výzvám spojeným s rychlým stárnutím populace,“ uvedl radní Kraje Vysočina pro oblast zdravotnictví Jiří Běhounek, který se této problematice a přípravám na budoucí vývoj věnuje dlouhodobě, od dob, kdy stál v čele Kraje Vysočina.
„Máte data tak v pořádku, že vás dáváme za příklad,“ uvedl na tiskové konferenci ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) Ladislav Dušek. Podle něj patří Kraj Vysočina k několika málo regionům, které dosahují nadprůměrných výsledků v onkologické péči, screeningu i paliativní péči.
Za posledních deset let (2012-2023) vzrostl počet onkologických pacientů v kraji o 51 %. Komplexní onkologické centrum Nemocnice Jihlava v roce 2023 evidovalo bezmála dva tisíce onkologických hospitalizačních případů, což podle profesora Ladislava Duška odpovídá středně velké pražské nemocnici. „Komplexní onkologické centrum v Jihlavě je plně funkční a vykazuje rostoucí výkonnost,“ ocenil profesor Dušek.
Z dat dále vyplývá, že účast obyvatel na screeningových programech se na Vysočině stabilně pohybuje nad průměrem ČR. „Například u screeningu karcinomu prsu jste v roce 2024 dosahovali účasti 66,7 %, zatímco celostátní průměr je 59,9 %,“ shrnul Ladislav Dušek. Kraj navíc patří k oblastem s nejkratšími čekacími lhůtami na mamograf – průměrně je to 12 dní.
Vysočina se také řadí mezi modelové regiony v oblasti paliativní péče. V roce 2024 poskytovalo specializovanou mobilní paliativní péči osm týmů celkem 1 040 pacientům. Aktuálně je 30 % pacientů s očekávaným úmrtím dochováváno doma – tedy způsobem, který odpovídá přání většiny pacientů.
Zatímco v celé republice se optimální trajektorie péče, kdy mohou pacienti zůstávat v domácí péči, týká 54 % pacientů, na Vysočině je to 62 %. Podle profesora Duška to potvrzuje odborně vedený a systematicky podporovaný přístup kraje.
Největší výzvou do budoucna je nejen pro Vysočinu demografický vývoj. Vysočina bude stárnout rychleji než většina ostatních regionů. Podle dat ÚZIS do roku 2035 vzroste počet osob starších 85 let s vysokým stupněm závislosti o 79 %,.
„Péče o geriatrické pacienty je mnohonásobně náročnější – personálně, odborně i finančně. Musíme se připravit nejen na nedostatek praktických lékařů a zdravotních sester, ale i na potřebu rozšířit domácí a terénní služby,“ doplnil profesor Dušek.
Přehled vybraných údajů:
- Onkologická péče: +51 % pacientů za 10 let
- Screening prsu: 66,7 % (Vysočina) vs. 59,9 % (ČR)
- Čekací lhůty na mamograf: 12 dní (2. nejlepší v ČR)
- Paliativní péče: 1 040 pacientů v roce 2024, 30 % zemřelých dochováno doma
- Predikce do 2035: +79 % seniorů 85+ s vysokou závislostí
- Věková struktura všeobecných sester na Vysočině: nad 55 let: 25,4 % (2024)
- Věková struktura pediatrů na Vysočině: 60+ 48,8 %, 65+ 31,7 %
Další data, která mimo jiného zazněla na konferenci Zdraví a budoucnost Vysočiny 2035, získáte v prezentaci profesora Ladislava Duška.
http://www.kr-vysocina.cz/vismo/dokumenty2.asp?id=4135117&id_org=450008
