Masarykova univerzita zvažuje předžalobní výzvu na rektorku Univerzity Karlovy
Pořádné pozdvižení způsobila na Masarykově univerzitě slova rektorky Mileny Králíčkové ve středečním rozhovoru pro Hospodářské noviny, kde z úst nejvyšší představitelky Univerzity Karlovy zaznělo, že brněnská univerzita potřebuje 300 mil. Kč, aby její projekt MUNI BioPharma Hub mohl být dokončen včas. Je to lež, a proto vedení Masarykovy univerzity zvažuje předžalobní výzvu na rektorku Králíčkovou, pokud se neomluví.
Rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš na základě publikovaného rozhovoru, kde se objevily věty jako např.: „Ta dohoda počítá s tím, že 300 milionů by šlo do Brna, protože kampus Masarykovy univerzity BioPharma Hub je potřebuje k tomu, aby stihl být dokončen včas. Proto se těch 300 milionů přesune do Brna“, reagoval bezprostředně osobním dopisem adresovaným rektorce Univerzity Karlovy. V něm její slova označil za nepravdivá a po rektorce Králíčkové, která je současně také předsedkyní České konference rektorů, požaduje omluvu, neboť tato slova, kromě „drobného detailu“, že se nezakládají na pravdě, poškozují dobré jméno Masarykovy univerzity jako spolehlivého příjemce veřejné podpory z evropských zdrojů. Masarykova univerzita totiž po celou dobu deklaruje a na všech relevantních platformách, včetně komunikace s poskytovatelem dotace, ministerstvem školství, pravidelně reportuje, že stavba druhé největší investice v dějinách této instituce s předpokládanou cenou přes 4 miliardy korun probíhá podle plánu a dle schváleného harmonogramu. Rektor Bareš rektorce Králíčkové mj. napsal: „Nejsem si vědom žádných skutečností, na jejichž základě by měl mít kdokoli, včetně Vás, důvod se domnívat, že Masarykova univerzita potřebuje 300 mil. Kč k tomu, aby dokončila včas svůj projekt BioPharma Hub. Masarykova univerzita je připravena dokončit projekt BioPharma Hub řádně a včas v souladu s platným rozhodnutím o poskytnutí dotace. Je to naopak Univerzita Karlova, která z důvodů, které jsou již dokonce předmětem veřejných spekulací, své závazky z této komponenty neplní a působí i tím, jak k neschopnosti těmto svým závazkům dostát přistupuje, problémy nejen sobě, ale i dotčeným rezortům vlády ČR.“
Projekt MUNI BioPharma Hub je jedním ze tří velkých univerzitních projektů v České republice, který je spolufinancován prostřednictvím evropských financí přes Národní plán obnovy, který vznikl v reakci na pandemickou situaci. Další podobné stavby vznikají v Hradci Králové a v Praze, obě pod křídly Univerzity Karlovy, přičemž všichni příjemci evropských peněz, tedy obě univerzity, se v této věci zodpovídají ministerstvu školství. Zatímco brněnská a královéhradecká stavba probíhají podle plánu, zkolaudovány musejí být nejpozději v červnu příštího roku, tak projekt Biocentra Albertov v Praze provází vážné problémy. Vedení Univerzity Karlovy informovalo v červenci tohoto roku ministerstvo školství, že stavba pražského kampusu bude mít zpoždění 22 měsíců. Tím Univerzita Karlova nesplní svůj závazek vůči Národnímu plánu obnovy a ministerstvo školství s ní zahájilo řízení o odejmutí celé dotace, která pro oba projekty pražské vysoké školy činí téměř 7 miliard korun. Paralelně už několik měsíců také probíhají jednání iniciované ministerstvem školství, které se snaží najít řešení, jak zachránit evropské peníze přidělené pro Českou republiku v této oblasti, k žádné dohodě však dosud nedošlo.
Proto rektor Masarykovy univerzity v osobním dopise adresovaném rektorce Králíčkové označuje za nepravdivá také slova o údajné dohodě. „Jsem pouze sporadicky informován o různých jednáních, které nyní v této věci vedou rezorty financí, průmyslu a obchodu a školství, mládeže a tělovýchovy s cílem zmírnit dopady neschopnosti Univerzity Karlovy dostát svým projektovým závazkům z této komponenty Národního plánu obnovy na české veřejné finance. Pokud snad byla někde uzavřena nějaká dohoda, mohu Vás ujistit, že Masarykova univerzita není k dnešnímu dni její stranou.“
Pokud bude Masarykova univerzita k dalším jednáním na toto téma přizvána, je ochotna se podílet na dořešení situace, které transparentním způsobem v rámci dlouhodobě nastavených pravidel Národního plánu obnovy umožní čerpat oběma univerzitám maximum evropských prostředků na realizované úspěšné projekty, a to v souladu s účelem Národního plánu obnovy, resp. dotace. Zároveň však případné budoucí řešení, které se hledá pouze z důvodů neúspěšného projektu Biocentra Albertov, musí zahrnovat nediskriminační a transparentní přístup k oběma příjemcům, vytvořit jasné auditní rozhraní o využití evropských prostředků, kdy jakékoli výjimky musejí být věcně podloženy, protože při jejich nedodržení by všichni zúčastnění riskovali kromě reputace i vážné finanční následky. Masarykova univerzita dlouhodobě považuje např. za velmi problematické měnit za běhu této části Národního plánu obnovy podmínky tak, že pro dva úspěšné projekty, které si i přes jejich velkou náročnost plní své parametry a závazky, budou platit jiná pravidla než pro třetí a neúspěšný projekt.
Rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš tak kromě omluvy a uvedení věcí na pravou míru rektorku Univerzity Karlovy Milenu Králíčkovou požádal, aby se již dále veřejně nevyjadřovala k projektu MUNI BioPharma Hub a neodváděla tím pozornost od problémů projektu Biocentra Albertov. Pakliže se rektorka Králíčková za svá publikovaná tvrzení neomluví, je Masarykova univerzita připravena se bránit, a to nejprve prostřednictvím předžalobní výzvy.